Praha - Česká národní banka poprvé po téměř deseti letech zvedla svou základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí i úroky na spoření v bankách nebo u hypotečních úvěrů. Základní sazba tak roste z rekordního minima 0,05 procenta na 0,25 procenta.
Rozhodnutí centrálních bankéřů bylo jednomyslné, pro změnu hlasovalo všech šest přítomných členů bankovní rady. Jednání se nezúčastnil viceguvernér Mojmír Hampl, sedmý člen rady.
"ČNB je první centrální bankou v Evropské unii, která se v průběhu současného hospodářského cyklu rozhodla tento krok učinit. Koruna na tento krok reagovala posílením. Dokonce se podařilo prorazit hranici 26 korun za euro," říká Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky.
Vypadá to sice jako nepatrná změna, ale jde o zásadní signál pro ekonomiku. Zatímco doposud centrální banka rekordně nízkou sazbou a předtím i intervencemi ekonomický růst podporovala, nyní ho brzdí.
Česko je v situaci, kdy má nejnižší nezaměstnanost v EU, firmy marně hledají zaměstnance, inflace roste o více než dvě procenta a rekordně levné hypotéky nafukují ceny nemovitostí v Česku.
"Běžného člověka se jedno zvýšení sazeb bezprostředně nijak nedotkne. Mělo by mu však být signálem, že doba levných peněz pomalu, ale jistě končí," říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Takto změnu ohlásila ČNB
Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání rozhodla zvýšit dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 20 bazických bodů na 0,25 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 25 bazických bodů na 0,50 % a o ponechání diskontní sazby na úrovni 0,05 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 4. 8. 2017.
U jednoho zvýšení sazeb však centrální banka s největší pravděpodobností nezůstane. Květnová prognóza ČNB naznačuje, že další by mohlo přijít ještě letos a zpřísňování měnové politiky bude pokračovat i v roce 2018. "Podle našeho odhadu rostoucí domácí inflační tlaky přimějí centrální bankéře zvyšovat sazby letos ještě jednou. Mělo by se tak stát na listopadovém zasedání. V příštím roce pak podle nás přijdou ještě další tři zvýšení sazeb," říká Zeisel.
Vyšší sazby by postupně mohly část firem a domácností přimět více spořit a naopak si méně půjčovat. Příliv kapitálu ze zahraničí, kde centrální banky často drží základní sazby pod nulou, by zároveň přispěl k dalšímu posílení koruny. Čeští exportéři by tak za svoje výrobky dostali v zahraničí méně peněz a nemohli by si dovolit tak rychle zvedat mzdy.
To vše by centrální bance pomohlo zchladit ekonomiku, jež vykazuje stále více příznaků přehřívání, a zkrotit zrychlující inflaci. Ta se na dvouprocentní cíl ČNB dostala už loni v prosinci, a nyní se nachází dokonce nad ním (naposledy 2,3 % v červnu).
Bankovní rada se musela sejít 77 krát, než téměř po deseti letech rozhodla opět o zvýšení sazeb. Bylo na čase, nulové sazby přináší rizika pic.twitter.com/jIEbKSiTKX
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) August 3, 2017
"Inflační tlaky v současnosti kulminují, odrážejí růst mezd i celkové ekonomické aktivity. V následujícím období inflace zvolní," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Například OECD ve své prognóze tvrdí, že se česká ekonomika už loni odchýlila od optimálního růstu a rovnovážnému stavu se dál vzdaluje. Konkrétně předpovídá, že letos ekonomika své optimum přestřelí o téměř dvě procenta a v dalším roce ještě více. Přiblíží se tak ke stavu přehřívání v letech 2007/2008. Například ministerstvo financí nyní čeká, že český HDP letos vzroste o 3,1 procenta.
To, kdy by centrální banka mohla zvýšit sazby znovu, guvernér Rusnok po dnešním jednání neuvedl. "Teď je tady první krok. Další by mohly následovat, pokud by se potvrzovala prognóza ve všech svých aspektech. Jak to bude, uvidíme, až budeme mít další data v dalších měsících. S časováním příštích kroků, pokud jde o zvyšování sazeb, nejsou žádné závěry, které bych mohl učinit. Bude záležet i na kurzu koruny," řekl guvernér.
"Pokud by následný vývoj na trhu byl po dnešním ‚testovacím' zvýšení sazeb poměrně klidný a koruna by dle našeho očekávání nevykazovala známky výraznějšího posílení, lze očekávat v letošním roce ještě jedno zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu. Ve dvouletém horizontu předpokládáme růst základních sazeb ČNB až na úroveň jednoho procenta," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Podle Seidlera by se zvýšení sazeb centrální banky mohlo jako první projevit na trhu s hypotékami. To by mohlo ve finále omezit rychlý růst cen nemovitostí, které v Česku rostou nejrychleji ze všech zemí EU.
"Ačkoliv ČNB bude své základní sazby zvyšovat po malých krůčcích, i tak může tento krok ovlivnit hypoteční sazby. Trh začne zohledňovat případný další růst sazeb v budoucnosti, což se projeví v růstu tržních sazeb delších splatností, od nichž se odvíjí i ceny hypoték. Zvýšení sazeb ČNB tak patrně povede k mírnému zdražení hypotečních úvěrů," uvádí Seidler. Vyšší úroky na spořicích nebo termínovaných účtech lze naopak podle Seidlera očekávat až se zpožděním.
Rozhodování centrálních bankéřů o úrokových sazbách má přímý dopad také na hodnotu koruny. Ta od dubnového ukončení devizových intervencí posílila o více než tři procenta k 26 korunám za euro a zvýšení sazeb podle ekonomů povede k jejímu dalšímu růstu.
Důvodem má být především příliv zahraničních investorů, kteří hledají příležitosti pro co největší zhodnocení svých peněz a například v eurozóně nebo ve Švýcarsku musí čelit záporným úrokům. Investice v českých korunách by pro ně byla po zvýšení sazeb výhodnější než dosud.
Zatímco mezi listopadem 2013 a letošním dubnem udržovala centrální banka korunu uměle slabou, aby zabránila poklesu cenové hladiny, nyní by jí naopak silnější měna pomohla inflaci zmírnit.
A reakce se dostavila ihned. Vůči euru se koruna krátce po oznámení změny dostala na nejsilnější úroveň od dubnového ukončení devizových intervencí a posílila na 25,90 koruny za euro. Následně část zisků odevzdala a kolem půl třetí se kurz vrátil těsně nad úroveň 26 korun. Česká měna posiluje po zvýšení sazeb také vůči americkému dolaru, který je nyní při kurzu okolo 21,90 koruny za dolar nejdostupnější za poslední bezmála čtyři roky.
Úrokové sazby v Česku se naposledy zvyšovaly v únoru 2008, kdy klíčová dvoutýdenní repo sazba vzrostla na 3,75 procenta. Následoval postupný propad až na rekordně nízkou úroveň 0,05 procenta, na které ČNB sazby držela od listopadu 2012. Historicky nejvyšší byla dvoutýdenní repo sazba naopak během měnové krize v červnu 1997, kdy několik dní dosahovala 39 procent.
