Co nakupují, čeho se bojí a jak tráví čas. Nahlédněte do světa českých seniorů

Pavla Adamcová Jiří Kropáček Pavla Adamcová, Jiří Kropáček
Aktualizováno 6. 10. 2019 19:32
V Česku žije celkem přes 10,6 milionu občanů. Průměrný věk obyvatel se za posledních 20 let zvýšil skoro o čtyři roky. Průměrnému Čechovi je tak dnes 43,3 roku. Senioři, tedy v tomto případě lidé ve věku 65+, přitom v současnosti tvoří už téměř 20 procent české populace. Přesto je tato obrovská skupina lidí často opomíjená a o jejich postojích a životě se toho obecně dosud příliš mnoho neví.

Od jakého věku jsou lidé považováni za staré? Češi považují lidi za staré průměrně od 65 let. Na stáří se těší více lidé ve věku 45 až 59 let, a to 44 procent. Čím mladší pak jsou, tím nižší věk v průzkumu uvádějí. Například lidé 18 až 29 let v průměru uváděli, že považují za staré osoby od 62 let.

Španělsko74
Chile71
Kolumbie71
Argentina70
Belgie70
Itálie70
Mexiko70
Francie69
Peru69
Jižní Korea68
Velká Británie68
USA66
Kanada66
Srbsko66
Austrálie66
Švédsko66
Japonsko66
Česko65
Polsko65
Maďarsko65
Turecko65
Jihoafrická republika64
Rumunsko64
Čína64
Brazílie64
Německo62
Indie62
Rusko61
Malajsie56
Saúdská Arábie55
Průměr66

zobrazit celý graf

Průměrná délka pracovního života v EU (2018) Délka pracovního života se v Česku za posledních deset let prodloužila o téměř tři roky, a v roce 2018 tak dosáhla 36,3 roku. Češi se tak nacházejí těsně nad průměrem Evropské unie, ale stále se v naší populaci nenachází tolik "pracantů" jako na Islandu, kde jsou lidé zvyklí pracovat v průměru až o deset let déle než my.

29,4 roku46,3 roku
BelgieBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoItálieKyprLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoSeverní MakedonieMaltaNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoŘeckoRumunskoSlovenskoSlovinskoŠpanělskoSrbskoŠvédskoŠvýcarskoTureckoVelká BritánieIsland


Kliknutím na jednotlivé země si zobrazíte tamní průměrnou délku pracovního života

Podíl seniorů v Evropě (2018)

 Obyv.
Itálie22,56
Řecko21,79
Portugalsko21,51
Finsko21,39
Německo21,39
Bulharsko21,02
Chorvatsko20,1
Lotyšsko20,1
Srbsko19,92
Švédsko19,82
Francie19,65
Litva19,64
Estonsko19,59
Slovinsko19,41
Dánsko19,31
Česko19,23
Španělsko19,2
San Marino19,16
Maďarsko18,94
Nizozemsko18,85
Malta18,82
Belgie18,69
Rakousko18,67
Švýcarsko18,27
Velká Británie18,25
Rumunsko18,18
Lichtenštejnsko17,49
Polsko17,11
Norsko16,93
Ukrajina16,5
Kypr15,88
Slovensko15,52
Bělorusko14,96
Černá Hora14,78
Gruzie14,65
Lucembursko14,32
Island14,06
Irsko13,84
Severní Makedonie13,65
Albánie13,56
Arménie11,59
Turecko8,53
Kosovo8,12
Ázerbajdžán6,55

zobrazit celý graf

Podíl seniorů v Česku (2018) Počet Čechů nad věkovou hranicí pětašedesáti let v roce 2018 přesahoval dva miliony. Nejvyšší podíl seniorů v populaci je v Královéhradeckém kraji, kde přesahuje 21 procent, nejméně jich je ve Středočeském kraji a v Praze (přes 18 procent).

Výše důchodů v krajích (v Kč) Průměrný důchod činí 11 960 korun. Z toho nejvyššího se mohou těšit občané Prahy, kde dosahuje 12 934 korun, a naopak nejnižší důchod v průměrné hodnotě 11 658 korun čeká seniory v Ústeckém kraji.

Jak senioři tráví volný čas (v minutách / den) Čeští senioři (tedy lidé ve věku 65+) denně tráví více než tři hodiny sledováním televize, hodinu a čtvrt odpočinkem a přibližně hodinu čtením či poslechem hudby. Naopak hraní počítačových her či surfování po internetu nevěnují ani zdaleka tolik času, co jiné věkové kategorie. Senioři zároveň tráví nejvíce času domácími pracemi. U žen je to více než čtyři hodiny denně a u mužů něco málo přes tři. To je více než dvojnásobek času, než ke kterému se hlásí věková skupina 18-24 let.

Televize

18-36 let74 min.
35-64 let114 min.
65+ let193 min.

Odpočinek

18-36 let45 min.
35-64 let54 min.
65+ let74 min.

Čtení/hudba

18-36 let24 min.
35-64 let29 min.
65+ let62 min.

Čas s rodinou/přáteli

18-36 let68 min.
35-64 let50 min.
65+ let48 min.

Sport/cvičení

18-36 let40 min.
35-64 let29 min.
65+ let32 min.

Internet

18-36 let59 min.
35-64 let28 min.
65+ let19 min.

Počítačové hry

18-36 let32 min.
35-64 let15 min.
65+ let12 min.

Divadlo/kino/muzeum

18-36 let11 min.
35-64 let7 min.
65+ let7 min.

Náboženská činnost

18-36 let2 min.
35-64 let2 min.
65+ let4 min.

Dobrovolnická činnost

18-36 let3 min.
35-64 let3 min.
65+ let3 min.

zobrazit celý graf

Postoje k seniorům v jednotlivých zemích světa Výzkumníci agentury Ipsos se zeptali ve 30 zemích světa několika tisíc lidí na jejich postoje týkající se stáří a seniorů. Odpovídali na následující otázky:

Těší se lidé na stáří? Češi si v pozitivním směru spojují se stářím úbytek stresu a dostatek času na rodinu a přátele či na své koníčky. Na druhé straně se obávají fyzických či zdravotních potíží jako například ztráta pohyblivosti či bolesti. Necelá třetina dotázaných se bojí nedostatku peněz na živobytí. Stárnutí se pak obává polovina Čechů. Pouze čtyři z deseti Čechů očekávají, že budou ve stáří zdraví a aktivní, což je výrazně méně než v ostatních zemích.

AnoNe
Indie73 %26 %
Turecko67 %31 %
Polsko62 %37 %
Saúdská Arábie58 %37 %
Jihoafrická republika56 %42 %
Čína51 %46 %
Malajsie47 %49 %
Mexiko41 %57 %
Jižní Korea41 %58 %
USA40 %57 %
Brazílie37 %61 %
Česko37 %55 %
Kolumbie34 %65 %
Německo31 %61 %
Velká Británie30 %68 %
Austrálie29 %67 %
Kanada27 %66 %
Peru26 %74 %
Argentina24 %75 %
Švédsko24 %73 %
Rusko20 %77 %
Belgie19 %78 %
Francie19 %78 %
Rumunsko17 %75 %
Srbsko17 %81 %
Itálie16 %82 %
Chile15 %83 %
Španělsko15 %83 %
Japonsko10 %87 %
Maďarsko7 %87 %
Celkem33 %64 %

zobrazit celý graf

Digitální dovednosti seniorů (ve věkové skupině 65-74 let, rok 2017) Mobilními telefony disponuje 90 procent občanů v důchodovém věku. Ve většině případů jde o telefony tlačítkové, jelikož smartphone vlastní pouze 16 procent z nich. Mobilní data využívá stále více seniorů. V roce 2018 se ze svých telefonních zařízení k internetu připojilo téměř deset procent všech Čechů starších pětašedesáti let. Ačkoliv může tento poměr působit zanedbatelně, je to více než trojnásobek seniorů, kteří se k mobilnímu internetu připojovali v roce 2015. Co se týče větších elektronických zařízení, počítače v roce 2017 využívalo 32,8 procenta seniorů, a z toho 16,9 procenta tvořily laptopy a 3,2 procenta představovaly tablety.

0 %32 %
BelgieBulharskoČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieChorvatskoIrskoItálieKyprLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoSeverní MakedonieMaltaNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoŘeckoRumunskoSlovenskoŠpanělskoŠvédskoTureckoVelká Británíe


Kliknutím na jednotlivé země si zobrazíte tamní úroveň digitálních dovedností seniorů

Jak často senioři používají internet (2018) Alespoň jednou v životě internet využila přesně polovina českých seniorů a denně se na web přihlašuje čtvrtina občanů starších 65 let. Ačkoliv jsou senioři v tomto ohledu nejmenší kategorií, stále se jedná o více než půl milionu uživatelů.

Senioři na sociálních sítích (2018) I starší občané Česka mají přístup k sociálním sítím, ačkoliv mnohem méně než ostatní. V kategorii 65+ totiž sociální sítě aktivně využívá pouze necelých osm procent lidí. Od roku 2013 se však jejich počet na sociálních sítích z původních dvou procent zčtyřnásobil, což je největší změna ze všech věkových skupin.

Počet Čechů na soc. sítíchPodíl z dané věkové skupiny
Celkem 16+4,521 mil.51,6 %
16-24 let854,2 tis.97,0 %
25-34 let1,248 mil.90,0 %
35-44 let1,219 mil.70,5 %
45-54 let675,4 tis.46,7 %
55-64 let366,2 tis.28,0 %
65+159 tis.7,9 %

Jak senioři čtou on-line zpravodajství Oproti roku 2013 se zdvojnásobil i počet seniorů, kteří čtou zprávy na internetu. V současnosti si internetové zpravodajství vyhledává 30 procent českých seniorů. S problematikou zpravodajství se v dnešní době velmi úzce pojí i takzvané fake news a řetězové emaily. Právě senioři jsou v tomto ohledu velmi ohroženou skupinou a data získaná společností Elpida a organizací Transitions tyto obavy potvrzují. Přes devadesát procent seniorů, kteří užívají internet, se v minulosti setkalo s “řetězovými emaily”, které přeposílá každý pátý občan starší šedesáti let. Pravdivost informací si pak na svých oblíbených serverech ověřuje pouze 60 procent z nich.

201315,3 %
201524,5 %
201730,1 %

Co senioři nakupují na internetu (2018) Senioři jsou v oblasti internetového nakupování zběhlí, avšak ani zdaleka ne tolik jako jiné věkové kategorie. K alespoň jednomu on-line nákupu za život se přiznala více než pětina českých občanů v důchodovém věku. Penzisté se v oblasti on-line nákupů od ostatních věkových kategorií odlišují z hlediska zboží, které na internetu nakupují. U všech ostatních věkových kategorií totiž s přehledem vítězí oblečení, obuv a doplňky. U seniorů vedou domácí spotřebiče a elektronika, které tvoří téměř 42 procent všech jejich nákupů.

Oblečení, obuv a doplňky

16-24 let46,8 %
25-34 let52 %
35-44 let38,2 %
45-54 let30,9 %
55-64 let15,4 %
65+3,6 %

Domácí spotřebiče a elektronika

16-24 let19 %
25-34 let27,8 %
35-44 let24,4 %
45-54 let19,7 %
55-64 let10,8 %
65+3,7 %

Potraviny, nápoje, drogerie

16-24 let2,6 %
25-34 let11,6 %
35-44 let11,5 %
45-54 let10,5 %
55-64 let4,5 %
65+1,6 %

zobrazit celý graf

Zdroje: Česko v datech, Ipsos, Český statistický úřad, Shutterstock, Česká spořitelna

 

Právě se děje

Další zprávy