Aktuálně.cz nahlédlo do světa českých seniorů prostřednictvím dat agentury Ipsos a datových žurnalistů projektu Česko v datech.
Od jakého věku jsou lidé považováni za staré? Češi považují lidi za staré průměrně od 65 let. Na stáří se těší více lidé ve věku 45 až 59 let, a to 44 procent. Čím mladší pak jsou, tím nižší věk v průzkumu uvádějí. Například lidé 18 až 29 let v průměru uváděli, že považují za staré osoby od 62 let.
Průměrná délka pracovního života v EU (2018) Délka pracovního života se v Česku za posledních deset let prodloužila o téměř tři roky, a v roce 2018 tak dosáhla 36,3 roku. Češi se tak nacházejí těsně nad průměrem Evropské unie, ale stále se v naší populaci nenachází tolik "pracantů" jako na Islandu, kde jsou lidé zvyklí pracovat v průměru až o deset let déle než my.
Podíl seniorů v Evropě (2018)
Obyv. | ||
Itálie | 22,56 | |
Řecko | 21,79 | |
Portugalsko | 21,51 | |
Finsko | 21,39 | |
Německo | 21,39 | |
Bulharsko | 21,02 | |
Chorvatsko | 20,1 | |
Lotyšsko | 20,1 | |
Srbsko | 19,92 | |
Švédsko | 19,82 | |
Francie | 19,65 | |
Litva | 19,64 | |
Estonsko | 19,59 | |
Slovinsko | 19,41 | |
Dánsko | 19,31 | |
![]() | 19,23 | |
Španělsko | 19,2 | |
San Marino | 19,16 | |
Maďarsko | 18,94 | |
Nizozemsko | 18,85 | |
Malta | 18,82 | |
Belgie | 18,69 | |
Rakousko | 18,67 | |
Švýcarsko | 18,27 | |
Velká Británie | 18,25 | |
Rumunsko | 18,18 | |
Lichtenštejnsko | 17,49 | |
Polsko | 17,11 | |
Norsko | 16,93 | |
Ukrajina | 16,5 | |
Kypr | 15,88 | |
Slovensko | 15,52 | |
Bělorusko | 14,96 | |
Černá Hora | 14,78 | |
Gruzie | 14,65 | |
Lucembursko | 14,32 | |
Island | 14,06 | |
Irsko | 13,84 | |
Severní Makedonie | 13,65 | |
Albánie | 13,56 | |
Arménie | 11,59 | |
Turecko | 8,53 | |
Kosovo | 8,12 | |
Ázerbajdžán | 6,55 |
Podíl seniorů v Česku (2018) Počet Čechů nad věkovou hranicí pětašedesáti let v roce 2018 přesahoval dva miliony. Nejvyšší podíl seniorů v populaci je v Královéhradeckém kraji, kde přesahuje 21 procent, nejméně jich je ve Středočeském kraji a v Praze (přes 18 procent).
Výše důchodů v krajích (v Kč) Průměrný důchod činí 11 960 korun. Z toho nejvyššího se mohou těšit občané Prahy, kde dosahuje 12 934 korun, a naopak nejnižší důchod v průměrné hodnotě 11 658 korun čeká seniory v Ústeckém kraji.
Jak senioři tráví volný čas (v minutách / den) Čeští senioři (tedy lidé ve věku 65+) denně tráví více než tři hodiny sledováním televize, hodinu a čtvrt odpočinkem a přibližně hodinu čtením či poslechem hudby. Naopak hraní počítačových her či surfování po internetu nevěnují ani zdaleka tolik času, co jiné věkové kategorie. Senioři zároveň tráví nejvíce času domácími pracemi. U žen je to více než čtyři hodiny denně a u mužů něco málo přes tři. To je více než dvojnásobek času, než ke kterému se hlásí věková skupina 18-24 let.
Televize
Odpočinek
Čtení/hudba
Čas s rodinou/přáteli
Sport/cvičení
Internet
Počítačové hry
Divadlo/kino/muzeum
Náboženská činnost
Dobrovolnická činnost
Postoje k seniorům v jednotlivých zemích světa Výzkumníci agentury Ipsos se zeptali ve 30 zemích světa několika tisíc lidí na jejich postoje týkající se stáří a seniorů. Odpovídali na následující otázky:
Digitální dovednosti seniorů (ve věkové skupině 65-74 let, rok 2017) Mobilními telefony disponuje 90 procent občanů v důchodovém věku. Ve většině případů jde o telefony tlačítkové, jelikož smartphone vlastní pouze 16 procent z nich. Mobilní data využívá stále více seniorů. V roce 2018 se ze svých telefonních zařízení k internetu připojilo téměř deset procent všech Čechů starších pětašedesáti let. Ačkoliv může tento poměr působit zanedbatelně, je to více než trojnásobek seniorů, kteří se k mobilnímu internetu připojovali v roce 2015. Co se týče větších elektronických zařízení, počítače v roce 2017 využívalo 32,8 procenta seniorů, a z toho 16,9 procenta tvořily laptopy a 3,2 procenta představovaly tablety.
Jak často senioři používají internet (2018) Alespoň jednou v životě internet využila přesně polovina českých seniorů a denně se na web přihlašuje čtvrtina občanů starších 65 let. Ačkoliv jsou senioři v tomto ohledu nejmenší kategorií, stále se jedná o více než půl milionu uživatelů.
Senioři na sociálních sítích (2018) I starší občané Česka mají přístup k sociálním sítím, ačkoliv mnohem méně než ostatní. V kategorii 65+ totiž sociální sítě aktivně využívá pouze necelých osm procent lidí. Od roku 2013 se však jejich počet na sociálních sítích z původních dvou procent zčtyřnásobil, což je největší změna ze všech věkových skupin.
Počet Čechů na soc. sítích | Podíl z dané věkové skupiny | |
Celkem 16+ | 4,521 mil. | 51,6 % |
16-24 let | 854,2 tis. | 97,0 % |
25-34 let | 1,248 mil. | 90,0 % |
35-44 let | 1,219 mil. | 70,5 % |
45-54 let | 675,4 tis. | 46,7 % |
55-64 let | 366,2 tis. | 28,0 % |
65+ | 159 tis. | 7,9 % |
Jak senioři čtou on-line zpravodajství Oproti roku 2013 se zdvojnásobil i počet seniorů, kteří čtou zprávy na internetu. V současnosti si internetové zpravodajství vyhledává 30 procent českých seniorů. S problematikou zpravodajství se v dnešní době velmi úzce pojí i takzvané fake news a řetězové emaily. Právě senioři jsou v tomto ohledu velmi ohroženou skupinou a data získaná společností Elpida a organizací Transitions tyto obavy potvrzují. Přes devadesát procent seniorů, kteří užívají internet, se v minulosti setkalo s “řetězovými emaily”, které přeposílá každý pátý občan starší šedesáti let. Pravdivost informací si pak na svých oblíbených serverech ověřuje pouze 60 procent z nich.
Co senioři nakupují na internetu (2018) Senioři jsou v oblasti internetového nakupování zběhlí, avšak ani zdaleka ne tolik jako jiné věkové kategorie. K alespoň jednomu on-line nákupu za život se přiznala více než pětina českých občanů v důchodovém věku. Penzisté se v oblasti on-line nákupů od ostatních věkových kategorií odlišují z hlediska zboží, které na internetu nakupují. U všech ostatních věkových kategorií totiž s přehledem vítězí oblečení, obuv a doplňky. U seniorů vedou domácí spotřebiče a elektronika, které tvoří téměř 42 procent všech jejich nákupů.
Oblečení, obuv a doplňky
Domácí spotřebiče a elektronika
Potraviny, nápoje, drogerie
Zdroje: Česko v datech, Ipsos, Český statistický úřad, Shutterstock, Česká spořitelna