Sněžka - Česká republika ve třetím programovém období z Fondů Evropské hospodářského prostoru (EHP) a Norska získá dalších pět miliard korun. Česko od roku 2004, kdy vstoupilo do Evropské unie a odkdy je příjemcem peněz z fondů, získalo téměř šest miliard korun a využilo je na více než 1000 projektů.
Na tiskové konferenci v prostorách polské meteorologické stanice na Sněžce to dnes řekli zástupci ČR, Norska, Lichtenštejnska, královéhradeckého biskupství a Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
"Fondy EHP a Norska jsou pro Česko cenným zdrojem financí na investice do ochrany životního prostředí, opravy kulturních památek nebo výzkumných projektů, na které bychom velmi těžko hledali prostředky z národních zdrojů," řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
S příspěvkem z takzvaných norských fondů ve skončeném druhém programové období se podařilo obnovit a zpřístupnit například pražskou rotundu svatého Václava, která získala architektonické ocenění Europa Nostra. Dalším projektem podpořeným z fondů byla Příroda, koho to zajímá?, se kterým se mohla veřejnost seznámit v kinech v podobě dokumentárního filmu Planeta Česko.
Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová zmínila i podporu lokálních projektů, které podle ní měly velký význam pro místní obyvatelstvo, jako například nákup moderních přístrojů pro péči o nejmenší pacienty v nemocnicích v různých částech ČR. "Nejlepším dokladem úspěchu končícího období jsou výsledky dokončených projektů," řekla.
V prvním a druhém programovém období, tedy v letech 2004 až 2009 a 2009 až 2014 přišlo celkem asi šest miliard korun. "V období 2004 až 2009 jsme získali asi 2,4 miliardy korun a v období 2009 až 2014 asi 3,6 miliardy korun," řekl ČTK Filip Běhala z tiskového odboru ministerstva financí. V prvním období bylo z norských fondů podpořeno 133 a v druhém 894 projektů.
V hradeckém kraji takzvané norské fondy ve skončeném druhém programovém období přispěly například k obnově komplexu broumovského kláštera, historického areálu v Žirči, ve kterém funguje zařízení na pomoc nemocným roztroušenou sklerózou nebo k opravě třebechovického betlému. V regionu šly z fondů na různé projekty desítky milionů korun.
"Je nám velkou ctí, že si norské velvyslanectví vybralo Krkonoše k umístění závěrečné konference (ke skončenému druhému programovému období)," řekl Josef Taláb ze Správy KRNAP. Fondy v druhém období přispěly KRNAP asi 30 miliony korun.
Třetí období se týká let 2014 až 2021 a pro ČR je vyčleněno zhruba pět miliard korun. "Základní prioritou bude věda, výzkum, opět životní prostředí a kulturní dědictví. Tentokrát se budou projekty zaměřovat i na oblast lidských práv, například inkluzi Romů a zlepšení občanských podmínek v ČR," řekla novinářům Schillerová.
Norsko, Island a Lichtenštejnsko od roku 1994 prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají ke snižování hospodářských a sociálních nerovností mezi starými a novými členskými státy EHP a k prohlubování vzájemných hospodářských vztahů a spolupráce.
Ministerstvo financí plní úlohu Národního kontaktního místa a finanční toky z Fondů EHP a Norska má na starosti rovněž po stránce certifikační a auditní. První výzvy pro třetí programové období by měly být vyhlášeny v první polovině roku 2019 a realizace projektů potrvá nejpozději do dubna 2024.
