Komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin, schraňuje Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Ve vlastních či pronajímaných skladech drží kromě kovů také například zásoby ropy, potravin (třeba másla či sýrů nebo masa) a některých léků.
"Hmotné rezervy jsou jedním z nástrojů vládní politiky, takže jejich výše a složení by měly korespondovat s celkovou strategií vlády," říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Pandemie kupříkladu jistě odhalila potřebu složení hmotných rezerv upravit, na což by vláda měla reagovat a snad i reagovala. Je nicméně žádoucí, aby docházelo aspoň jednou ročně i bez pandemie k monitoringu, zda složení hmotných rezerv odpovídá potřebám doby," dodává.
Většina kovů byla do státních nouzových zásob nakoupena mezi roky 2000 a 2013. "Poslední nákup kovů byl v roce 2013. Z roku 1972 je naprostá menšina, a to zhruba asi 15 tun hliníku," řekl již dříve předseda SSHR Pavel Švagr.
Předloni stát rozhodl, že do 31. března 2020 připraví novou koncepci pro nakládání se státními hmotnými rezervami a vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tehdy zopakoval, že kovy ze zásob za 600 milionů korun budou určeny k prodeji.
K tomu ale kvůli propuknutí pandemie koronaviru nakonec nedošlo. "Prodej kovů není na pořadu dne vzhledem k tomu, že všechny síly jsou věnovány řešení pandemie covid-19," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz Švagr.
Na začátku pandemie ceny průmyslových kovů propadly. "To je zcela standardní, protože v krizi se méně vyrábí, takže se snižuje poptávka po průmyslových komoditách. Následný vývoj byl však překvapivý," říká ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Například cena mědi vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2011, když během roku podražila o více než 80 procent. Výrazný nárůst ceny byl zaznamenán i u hliníku a niklu, jehož cena však v únoru letošního roku začala padat.
"Jelikož se předpokládá, že po konci pandemie zažijeme silný ekonomický růst, tak se poptávka po průmyslových kovech zvyšuje, což je doprovázeno růstem ceny. Děje se tak dříve, než bývalo v předchozích krizích obvyklé," dodává Křeček.
Kdy bude prodej kovů opět na pořadu dne, zatím není jasné. Cenu kovu správa rezerv sleduje, s prodejem ale vyčkává. "V souvislosti s aktuálním výskytem onemocnění covid-19 ve světě budou přesné podmínky prodeje zveřejněny v 1. polovině roku 2021," uvádí správa na svém webu.
Zároveň připomíná, že struktura zásob je na ministerstvech, které aktualizují krizové plány, a správa podle toho nakupuje zásoby. Ministerstvo průmyslu a obchodu se ale pro Aktuálně.cz odmítlo ke stavu kovů v rezervách vyjádřit. "SSHR má vlastního mluvčího, obraťte se prosím na něj," reagovala Miluše Trefancová z tiskového oddělení na dotaz, zda se rozprodání kovů plánuje a k čemu by byl zisk využit.
Hlavně balené vody, míní analytik
Podle SSHR by ovšem peníze z případného prodeje kovů měly zůstat v rezervách na nové zásoby. "Pokud jde o navýšení nouzových zásob, tak v plánu máme letos například posílení potravinové bezpečnosti o nové druhy potravin, jako je rýže, čočka, paštiky, hrách nebo bramborová kaše," upřesňuje dále Švagr.
Švagr již loni pro Český rozhlas uvedl, že by rád navýšil zásoby potravin alespoň na 15 dnů. "To by znamenalo přidělit správě zhruba kolem sedmi miliard na nákup," dodal.
Většina expertů z odboru o smysluplnosti držení potravin v rezervách na druhou stranu dlouhodobě pochybuje. "Už mnoho let jsem přesvědčen, že suroviny k výrobě potravin a potraviny nejsou těmi klíčovými komoditami, které by měly být v zásobách SSHR," říká agrární analytik Petr Havel.
"Stojí to dost peněz, protože se ty suroviny a potraviny musí obměňovat, a správě se ne vždy daří nakoupit a prodávat v době, kdy je to cenově výhodné, právě i kvůli nutné obměně a době trvanlivosti potravin a surovin," vysvětluje dále.
Strategické zásoby potravin v objemu, který drží SSHR, podle Havla vydrží jen velmi krátkou dobu. "Takže teoretické problémy s nedostatkem potravin v rámci ČR nemohou vyřešit. Pokud by měly být ve Správě hmotných rezerv nějaké strategické potravinářské komodity, měla by to být dle mne především balená voda," doplňuje analytik. V případě potravin je podle něj vhodné zaměřovat se primárně na ty v prášku.
Jako smysluplné státní rezervy pro 21. století experti často označují například počítačové čipy, jejichž nedostatek třeba právě nyní značně omezuje výrobu v automobilovém průmyslu. Dále se hovoří o ostatních počítačových součástkách, monitorech, ale třeba i surovinách na výrobu vakcín či léků, po kterých je nyní rovněž obrovská světová poptávka.
Oproti tomu dodávky potravin nebyly během současné koronavirové krize a úvodní nákupní paniky v březnu 2020 ani na jeden okamžik jakkoliv omezeny a na evropském trhu byly k dostání všechny produkty v běžném množství.
Co SSHR drží v rezervách:
- Jedna část zásob jsou věci na povodně. Jde třeba o provizorní mosty, čerpadla, vysoušeče, protipovodňové zábrany, elektrocentrály.
- Dále jde o techniku na extrémní sucho. To jsou cisterny a auto cisterny na převoz vody, úpravny pitné vody nebo vysokotlaké potrubí, které dopraví vodu do obce vzdálené až 30 km.
- Správa drží v rezervách také zásoby ropy a ropných produktů. Kdyby byl výpadek v dodávkách, má rezervu na téměř tři měsíce.
- Z kovů jde o měď, hliník, nikl, olovo i zinek.
- V případě potravin jde o mražené maso, máslo, obilí, sušené mléko, masové konzervy, cukr, sýry, škrob a další zásoby. Letos se chystá nakupovat například rýži, čočku, paštiky, hrách nebo bramborovou kaši.
- Momentálně správa nakupuje zásoby pro pracovníky v první linii. Jde například o zdravotnická lůžka, respirátory, ochranné obleky, plicní ventilátory, přístroje na podporu dýchání, redukční ventily na kyslíkové lahve, injekční stříkačky.
Zdroj: SSHR
