Praha - Čechům se daří nejlépe za posledních osm let - alespoň pokud jde o stav ekonomiky. Kromě základních statistik, jako jsou hrubý domácí produkt (HDP) či vývoj maloobchodních tržeb, to potvrzuje i index prosperity, který sestavuje ekonom společnosti Deloitte David Marek. Na konci loňského roku dosahoval nejvyšší hodnoty od podzimu 2007.
Index porovnává, jak se zvyšují výdělky zaměstnanců a kolik lidí bylo bez práce. Výsledek vznikne jako rozdíl tempa růstu mezd a míry nezaměstnanosti, která je vydělena dvěma. Když například v prosinci rostly reálné mzdy o 4,3 procenta a bez práce bylo 4,5 procenta osob, index prosperity dosahoval zhruba 2,1 procenta.
"Cokoli je nad nulou, znamená dobré časy, a naopak hodnoty pod nulou zlé časy," vysvětluje Marek. Kvůli ekonomickému poklesu se index držel pod nulou pět a půl roku, prosperita se podle něj do Česka vrátila loni v červnu.
Máme se jako v roce 2007
Od vzniku České republiky v lednu 1993 dosahoval index prosperity v průměru 0,1 procenta. Podle Marka to ale neznamená, že by se naše ekonomická úroveň za uvedené období téměř nikam neposunula.
"Index prosperity je sestaven tak, aby v čase kolísal kolem nuly, nikoli aby trendově rostl," vysvětluje. Pokud má nyní index stejnou hodnotu jako na podzim 2007, znamená to, že se Čechům daří vzhledem k aktuálním mzdám a cenám podobně dobře jako před osmi lety. Jinými slovy: Přestože některé zboží a služby zdražily, domácnosti si z toho, co všichni její členové vydělají, mohou koupit stejně jako tehdy.
Vůbec nejvyšší hodnoty zatím index prosperity dosáhl v březnu 1996, kdy činil 10,1 bodu. Okolo pěti bodů se pohyboval od půlky roku 1994 až do konce roku 1996. Pomohla mu expanze "nové" české ekonomiky, do níž - díky silné poptávce spotřebitelů - mohutně proudily investice ze Západu.
Tehdejší boom ale skončil měnovou a bankovní krizí, která kromě přechodu na plovoucí měnový kurz vedla k tvrdým rozpočtovým škrtům. Důsledkem bylo propouštění i pokles reálných příjmů domácností. Index prosperity se koncem 90. let propadl do záporných hodnot - nejníže byl v březnu 1998, kdy činil minus 8,5 bodu.
Mzdy a nezaměstnanost zajímají každého
Proč je index postaven zrovna na těchto dvou ukazatelích? O tom, jak se lidem zrovna daří, podle Marka vypovídají údaje z trhu práce nejlépe. "Co každého zajímá? Které ekonomické statistiky ovlivňují výsledky voleb? Nezaměstnanost a mzdy," říká.
Výpočet indexu prosperity
Míra nezaměstnanosti se při výpočtu indexu prosperity podle Marka dělí dvěma, aby byl vliv obou faktorů na celkový index stejný. "Tento ukazatel je totiž historicky v průměru dvakrát vyšší než reálný růst průměrné mzdy," vysvětluje ekonom.
"Lidé každodenně řeší, kdo si našel práci nebo bohužel o ni přišel, a většinou si stěžujeme, že jsme za práci, kterou odvádíme, špatně placeni," potvrzuje ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
"Hodnoty jako hrubý domácí produkt jsou pro běžné lidi až příliš vzdálené a neuchopitelné. Pokud se spotřebitel dozví, že HDPvzrostl, velmi pravděpodobně se na jeho útratách nic nezmění. Pokud se dozví, že jeho reálný plat roste, bude s největší pravděpodobností spokojenější a začne více utrácet," souhlasí analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Index navíc zahrnuje i další ekonomické ukazatele, přestože přímo Marek počítá jen se zmíněnými dvěma čísly. Mzdy vždy rostou podle toho, zda jak se zrovna daří ekonomice - takže je v nich zahrnutý i zmíněný vývoj HDP. Pokud domácnosti začnou více nakupovat a firmám přibudou zakázky v Česku i v cizině, tak se kromě HDP zvýší mzdy, a s nimi tedy i index prosperity.
"Ono to v indexu není přímo napsané, ale je tam částečně zahrnutá i inflace," dodává navíc Kozub. Index prosperity se totiž počítá z reálných mezd, tedy z mezd očištěných o růst cen.
Doplněk, který je třeba brát s rezervou
Index prosperity sestavuje Marek pouze pro Česko, takže zatím není k dispozici mezinárodní srovnání. Podobných indexů, které podle různých kritérií měří blahobyt, štěstí, prosperitu či rozvinutost jednotlivých zemí, ale ve světě existuje celá řada.
Například index mizérie porovnává země podle inflace, nezaměstnanosti a velikosti úrokových sazeb, Giniho koeficient srovnává nerovnost příjmůa například index lidského rozvoje (HDI) zjišťuje, jaké mají obyvatelé předpoklady pro zdravý, dlouhý a tvůrčí život.
"Index prosperity má svou logiku, ale dívá se na ekonomiku z určitého úhlu pohledu. Proto by - jako každý index - neměl být brán jako celkový popis ekonomiky, ale spíše jako doplněk a zjednodušení," říká Kozub. "Cílem těchto indexů je srozumitelně vyjádřit životní podmínky lidí, protože pro mnoho lidí je HDP - hrubý domácí produkt - příliš složitý ukazatel," dodává Horská.
Index prosperity podobně jako HDP ale nemohou říkat všechno. Nevypovídají o tom, jak je ve společnosti rozdělené bohatství, nezahrnují ani neoficiální čísla - když si například domácnosti část zboží vyrobí nebo vypěstují samy nebo jim ho někdo poskytne jako protislužbu.
Kromě toho podobné ukazatele nevypovídají třeba o tom, jak je v dané zemi bezpečno, jak mají kvalitní instituce, jak se vyvíjí trestná činnost, úroveň zdravotní péče, přístup ke vzdělání či ochrana životního prostředí.
"V Thajsku koncem roku 2014 naměřili míru nezaměstnanosti ve výši 0,6 procenta. Zároveň se země v daném roce umisťovala v žebříčku států s nejstrmějším růstem reálných mezd na světě. Řekli bychom ale o Thajsku, že jde o jednu z nejvíce prosperujících zemí? Těžko," ukazuje ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda, proč je nutné všechny podobné ukazatele brát s rezervou a vědět, co přesně říkají.
