Ondřej Neufus
Aktualizováno 28. 5. 2019 11:49
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí. Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?
Zrestaurovala se i Popelka
U projektů současného umění má být kladen důraz na podporu kulturních projevů menšin, řešena má být problematika inkluze včetně zpřístupňování kultury, například romské menšině. "Podpora kulturního dědictví menšin a aktivity zaměřené na inkluzi budou zdůrazněny v příslušných výzvách a přímo podpořeny prostřednictvím vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku," doplnil Jan Hrdlička z ministerstva kultury.
- Norský velvyslanec Robert Kvile jako příklad úspěšných projektů v posledních 15 letech zmínil obnovu Rotundy svatého Václava na Malé Straně v Praze. "Dále je to digitální restaurování českého filmového dědictví včetně filmu Tři oříšky pro Popelku, který je v Norsku velmi populární. Nebo například projekty spolupráce Valašského muzea v přírodě a muzea Maihaugen v Lillehammeru v oblasti lidové architektury a folkloru," dodal Kvile.