Česko se loni zadlužovalo nejrychleji v celé unii. Ekonomický růst patří k nejslabším

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 8. 2022 12:19
Česko bylo loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Konstatuje to Nejvyšší kontrolní úřad ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu země za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová. | Foto: Jakub Plíhal

Pro ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) není zpráva kontrolorů překvapením. "Už v dubnu jsme informovali, že podle Eurostatu jsme zase premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování," uvedl.

"Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země a nyní nám ti stejní každý den v médiích radí, jak správně hospodařit s veřejnými financemi. Navzdory válce a novým výdajům se nic nemění na našem slibu mít do konce volebního období deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu a tím znovu plnit kritérium Evropské unie," dodal Stanjura.

"Shrnutí posledního roku vlády ANO od Nejvyššího kontrolního úřadu - rekordní schodek státního rozpočtu, nejrychleji se zadlužující země v EU s jedním z nejnižších ekonomických růstů. Tolik k výchozí situaci nové vlády, ve které řešíme enormní energetickou krizi. Být panem AB (Andrejem Babišem), ve studu mlčím někde v rohu," uvedl předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

"Jenom to ukazuje nezodpovědnost vlády Andreje Babiše (ANO). Důsledky toho pociťují občané dnes a denně ve vysoké inflaci, v související drahotě a ve všech negativních jevech, které zadlužení má," řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale zpráva nedává čísla do správného kontextu. Česko loni podle ní muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii a také nízký ekonomický růst hlavních obchodních partnerů Německa a Slovenska.

Schillerová míní, že české veřejné finance byly a jsou v evropském srovnání ve velice dobrém stavu. "Jsme stále šestou nejméně zadluženou zemí v celé EU. Průměr EU je oproti našemu zadlužení dokonce dvojnásobný," poznamenala.

Podíl českého veřejného dluhu ve vztahu k hrubému domácímu produktu se loni meziročně zvýšil o 4,2 procentního bodu, což bylo nejvíce ze všech zemí Evropské unie.

"Zatímco dvacet zemí unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body," uvedl prezident kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Zákonné výdaje pohltily 94 procent příjmů

Lepšímu výsledku podle Kaly brání zejména vysoký podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů státu. Výdaje stanovené zákony a nezbytné pro chod státu pohltily v roce 2021 téměř 94 procent příjmů státního rozpočtu. Vládě tak zbývalo jen přibližně 95 miliard korun na reakce na aktuální ekonomické či sociální problémy nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic.

Pokud stát nepřijme kroky, které povedou k úsporám na výdajové straně rozpočtu, bude podle Nejvyššího kontrolního úřadu nutné posílit příjmy státu. Ministerstvo financí uvedlo, že růst dluhu se projevuje i v růstech nákladů na jeho obsluhu. "Zatímco loni jsme za splátky a úroky z dluhu zaplatili zhruba 40 miliard korun, letos už 50 miliard a za tři roky možná až 80 miliard ročně," uvedlo.

Schodek státního rozpočtu dosáhl v roce 2021 téměř 420 miliard korun. "O více než 52 miliard korun tak překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. A to přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu-19 v loňském roce nedosahovaly takové míry jako v roce 2020," upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Letošní rozpočet by měl podle vládou schválené novely skončit se schodkem 330 miliard korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září.

Kontroloři také poukázali na to, že se Česko loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v Evropské unii. Zatímco HDP Česka meziročně vzrostl o 3,3 procenta, unijní průměr byl o 2,1 procentního bodu vyšší. Pomalejší růst loni zaznamenaly pouze Slovensko a Německo.

Vyššímu meziročnímu růstu HDP zabránilo zejména meziročně výrazně horší saldo zahraničního obchodu. To na rozdíl od vysokých přebytků v předchozích letech skončilo v roce 2021 deficitem 1,5 miliardy korun. Důvodem byly vyšší ceny dováženého zboží, zejména ropy a zemního plynu, a nižší zahraniční poptávka.

"Na druhé straně si Česko i v roce 2021 udrželo v rámci Evropské unii nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 2,8 procenta," uvedl úřad. Podíl lidí bez práce tak byl v Česku o 4,2 procentního bodu nižší, než činí průměrná míra nezaměstnanosti v unii.

Kontroloři také konstatovali, že hospodaření obcí a krajů skončilo v loňském roce v přebytku 41,3 miliardy korun. Ke konci loňského roku měly samosprávy na účtech 367,5 miliardy korun, meziročně o 47,4 miliardy víc.

"Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací," upozornil Kala.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy