NKÚ

Ministerstvo neodhalilo chyby v zakázkách Horské služby a CzechTourism, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) neodhalilo chyby v zakázkách Horské služby ČR a agentury CzechTourism za skoro 100 milionů korun. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle něj dostatečně nekontrolovalo hospodaření organizací. NKÚ prověřoval zakázky z doby, kdy m ministerstvo vedly ministryně za hnutí ANO Karla Šlechtová a Klára Dostálová. Kvůli podezřelým zakázkám CzechTourism policie stíhá několik lidí. Současný ministr Ivan Bartoš (Piráti) v reakci na kontrolu uvedl, že MMR v řízení organizací selhávalo. Bartoš proto nařídil interní audity a změnil strukturu vedení ministerstva.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval hospodaření centrály cestovního ruchu CzechTourism, Horské služby ČR a Centra pro regionální rozvoj ČR, které spadají pod MMR, v letech 2015 až 2020. U Centra pro regionální rozvoj nezjistil žádné nedostatky, ale u ostatních dvou organizací odhalil pochybení v zakázkách i v kontrole hospodaření ze strany ministerstva.

Horská služba ČR chybovala v devíti z deseti zakázek, které kontroloři prověřili. Například nezrušila zadávací řízení, ve kterých byla podána pouze jedna nabídka, nebo dokonce s vybraným uchazečem uzavřela kupní smlouvu ještě před uplynutím lhůty pro podání námitek proti tendru. Tyto nedostatky vyhodnotil NKÚ jako porušení rozpočtové kázně celkově za zhruba 96,5 milionu korun.

U CzechTourismu zjistil NKÚ nedostatky u 19 z 60 kontrolovaných zakázek. Organizace třeba porušila zákon tím, že zaplatila dodavateli za služby, aniž s ním uzavřela písemnou smlouvu. Také opakovaně prodlužovala smlouvu na ostrahu svého sídla, a to prostřednictvím sedmi dodatků celkem o 45 měsíců. Zaplatila za to 2,3 milionu. Porušení rozpočtové kázně u CzechTourism vyhodnotil NKÚ na 2,97 milionu korun. Od roku 2019 také policie stíhá několik lidí kvůli údajné korupci a manipulaci se zakázkami CzechTourism. Ve vedlejší větvi kauzy policisté prověřovali i bývalou ministryni pro místní rozvoj Dostálovou, ale tuto větev případu nakonec odložili.

Zdroj: ČTK

Nejvyšší kontrolní úřad našel chyby v propagaci potravin, na kterou šlo z dotací 268 milionů korun

Nejvyšší kontrolní úřad našel chyby v propagaci zemědělských produktů a potravin, na kterou šlo z evropských dotací 268 milionů korun. Příjemci dotací například vybrali dodavatele bez výběrového řízení nebo uzavřeli smlouvu na vyšší než vysoutěženou cenu. Ministerstvo zemědělství pak podle úřadu chybovalo v tom, jak rozdělovalo dotace určené nestátním neziskovým organizacím. Informovala o tom mluvčí úřadu Hana Kadečková. Ministerstvo některá pochybení odmítá.

Kontroloři prověřili projekty z let 2016 až 2020 v celkové hodnotě 1,4 miliardy korun. Kontrola se týkala ministerstva zemědělství, Státního zemědělského intervenčního fondu a vybraných příjemců dotací, například Agrární komory ČR nebo Potravinářské komory ČR.

Zdroj: ČTK

Nejvyšší kontrolní úřad nadále povede Miloslav Kala

Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu bude dál Miloslav Kala. Sněmovna ho zvolila kandidátem na jmenování do čela úřadu. Výsledek oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Kalu navrhly všechny strany vládní koalice a v tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem. Poslanec ANO Roman Kubíček se nominace klubu opozičního hnutí těsně před tajnou volbou vzdal. Nejvyššího představitele úřadu jmenuje prezident republiky.

Ke zvolení kandidátem bylo nutných nejméně 92 poslaneckých hlasů. Kala jich získal 123. Volební komise vydala 182 hlasovacích lístků, jeden poslanec jej neodevzdal.

Funkční období prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu je devítileté. Kalovi (58) skončilo v úterý, do funkce nastoupil 22. března 2013. Předtím byl zhruba pět let viceprezidentem úřadu, ještě dřív byl šest let poslancem ČSSD. Kala je také prezidentem evropských kontrolních institucí EUROSAI.

Nejvyšší kontrolní úřad se k volbě svého nejvyššího představitele vyjádří ve čtvrtek po oficiálním vyhlášení výsledků volby.

Zdroj: ČTK

Z dotací EU se mělo postavit 5000 sociálních bytů, vznikne míň než polovina, zjistil NKÚ

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chtělo původně z evropských dotací na sociální bydlení do konce roku 2023 vybudovat 5000 sociálních bytů. Nakonec jich do té doby vznikne maximálně 2212, tedy necelá polovina. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj byl důvodem hlavně malý zájem žadatelů. Ministerstvu vytýká například to, že nezohledňovalo náklady v přepočtu na podpořený byt, lůžko nebo člověka. Upozorňuje také na dlouhou dobu hodnocení projektů. Ministerstvo uvedlo, že nový ministr Ivan Bartoš (Piráti) se chystá současný stav napravit.

Kontroloři se zaměřili na to, jak ministerstvo v letech 2016 až 2021 rozdělovalo dotace z Integrovaného regionálního operačního programu určené na sociální bydlení. Zaměřili se také na vzorek devíti podpořených projektů v hodnotě téměř 80 milionů korun.

Ministerstvo kvůli nezájmu o podporu snížilo množství připravených peněz z původních 7,5 miliardy korun v roce 2015 na 4,5 miliardy korun v roce 2017. "Až poté zatraktivnilo podmínky pro získání dotace, čímž se zájem částečně zvýšil. Kvůli snížení alokace peněz z roku 2017 už ale na podporu nedosáhlo 28 projektů, přestože splnily podmínky," uvedl NKÚ.

Zdroj: ČTK

Nejvyšší kontrolní úřad podal trestní oznámení kvůli financování IT podpory protiepidemických opatření

Nejvyšší kontrolní úřad podal trestní oznámení kvůli hospodaření státu s penězi na informační podporu protiepidemických opatření. Informoval o tom server Hospodářské noviny. Případem se zabývá policie, podle deníku si vyžádala podklady od ministerstva zdravotnictví. Policisté se mimo jiné zajímají o informační podporu hygienických stanic.

Kontroloři podle Hodpodářských novin prověřovali hospodaření s penězi na protiepidemická opatření na ministerstvu zdravotnictví, v Ústavu zdravotnických informací a statistiky a v Národní agentuře pro komunikační a informační technologie. Konkrétně prověřovali období od loňského dubna do listopadu.

Zdroj: ČTK

Peníze z EU na plán obnovy nemusí přinést očekávaný výsledek, varují kontroloři

Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.

Kontroly evropských dotací se od loňského 1. dubna do letošního 31. března týkalo deset kontrolních závěrů NKÚ, což byla asi třetina naplánovaných kontrol. Úřad popsal 354 kontrolních zjištění s celkovými nedostatky v objemu 15,5 miliardy korun.

Prezident úřadu Miloslav Kala ve zprávě uvedl, že poznatky z loni ukončených kontrol signalizují proti předchozím letům některá zlepšení. Méně se podle něj vyskytují například podezření na podvodná jednání, méně nálezů je u zadávání veřejných zakázek a také v proplácení nezpůsobilých výdajů. Úřad naopak stále častěji kritizuje nedostatky v nastavení a fungování řídících a kontrolních systému, stanovování nekonkrétních a neměřitelných cílů dotačních programů i to, že úřady nehodnotí výkonnost programů. Stát často nemá přehled o tom, jaké jsou skutečné potřeby v oblastech, do kterých směruje dotace, a v řadě případů nemá podle čeho hodnotit, co podpořené projekty přinesly, uvádí NKÚ.

Zdroj: ČTK
Pokračovat