Žádají stamiliony za nej český krach. Soud říká: Ne

Tomáš Fránek
17. 6. 2010 13:05
Ani po 10 letech od krachu IPB se akcionáři nedomohli odškodnění od státu
Lavice osvobozených, zleva sedí Jan Klacek, bývalý šéf IPB, Libor Procházka, hlavní stratég zkrachovalé banky a Aladár Blaas náměstek generálního ředitele.
Lavice osvobozených, zleva sedí Jan Klacek, bývalý šéf IPB, Libor Procházka, hlavní stratég zkrachovalé banky a Aladár Blaas náměstek generálního ředitele. | Foto: Ludvík Hradilek

Brno - Je to přesně deset let, co do Investiční a poštovní banky poslal stát ozbrojené komando a banku přebral nucený správce.

A ani deset let nestačilo k tomu, aby se drobní akcionáři banky domohli 171 milionů korun, o které je měl podle jejich názoru připravit svým postupem a rychlým převzetím banky stát.

Nejvyšší soud tak nyní odmítl dovolání Sdružení akcionářů IPB, kteří zažalovali kvůli nezákonnému postupu při převzetí banky Českou národní banku a Ministerstvo financí a chtějí po nich za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem přes 171 milionů korun.

Není ještě o čem jednat

Žalobu postupně zamítly Obvodní i Městský soud v Praze s tím, že o ní rozhodnout zatím nemohou. Konkurs banky totiž ani po deseti letech není u konce a nedá se tak jasně říci, jakou škodu akcionáři utrpěli.

Podle akcionářů ale soudy rozhodnout měly - verdikt měl znít, že výše škody není sice známá, ale akcionáři jsou v právu a byli poškozeni. "Soud měl vydat mezitímní rozsudek, jenž by určil, že uplatněný nárok sdružení je co do základu v plném rozsahu po právu," uvedli akcionáři ve svém dovolání k Nejvyššímu soudu.

Senát Nejvyššího soudu vedený soudkyní Martou Škárovou ale dovolání nevyhověl. Podle soudců je jednoznačné, že konkurs na IPB stále neskončil a proto není možné rozhodovat o odškodnění.

"Škoda vzniklá postupem odpovědných úřadů státu nevzniká v okamžiku, kdy došlo k tvrzeným pochybením při bankovním dohledu nebo kdy byl prohlášen konkurs na majetek akciové společnosti. Stále platí, že dokud akciová společnost existuje, byť je v konkursu, akcionář, jenž vlastní její akcie, má práva s tímto cenným papírem spojená," uvedli soudci.

Problémy Investiční a poštovní banky (začaly už v roce 1993, kdy stát v bance ztratil majoritní podíl. Ani převzetí banky japonskou Nomurou o pět let později IPB nepomohlo. Špatná situace se naopak stupňovala a znepokojení klienti banky vzali její přepážky útokem před deseti lety, 12. června 2000.

Nejdražší bankrot v historii

Následoval nejdražší bankrot v české historii a řada vleknoucích se soudních sporů.

Ztráta vykázaná Českou konsolidační agenturou na operaci s aktivy IPB dosáhla 121 miliard korun, spory kolem banky, kterou rychle převzala ČSOB, ale v následujících deseti letech kvůli následným arbitrážím neutichly.

Česká republika se dostala do sporu jak s Nomurou, tak s ČSOB, která se navíc ještě také soudila s Nomuru. Stát sice arbitráž s Nomurou prohrál, Česká republika ale nakonec zaplatila Nomuře díky smíru uzavřeném v roce 2006 pouze desetinu z ceny "její ušlé investice", a to 3,65 milionů korun.

O dalším sporu - mezi státem a ČSOB, ve kterém jde o částku přesahující 34 miliard korun - by měl rozhodnout pařížský rozhodčí soud. Mateřská KBC se za případnou prohru své banky zaručila, i když věří ve vítězství.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy