Na dnešní tiskové konferenci to řekl generální ředitel společnosti ČEPS Vladimír Tošovský. "V celé Evropě panovaly minulý týden výjimečné klimatické podmínky a s tím i atypické stavy a změny toků elektřiny. K tomu se ještě přidaly poruchy dvou tlumivek a přetržení lana v tuzemské rozvodné síti," uvedl Tošovský.
Firma, která provozuje tuzemskou energetickou přenosovou soustavu, musela následně elektřinu nakupovat v zahraničí, což ji podle Tošovského přišlo maximálně na 30 milionů korun, napsala ČTK.
Už před dnešním zveřejněním odborníci avizovali, že půjde o kombinaci několika faktorů. "Jde určitě o kumulovanou příčinu, tedy několik společně působících faktorů," potvrdil deníku Aktuálně.cz náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Bis, který je zodpovědný za energetiku.
Klimatizace za to nemůže
Podle něj je ale především nesmysl, že by výpadek způsobila extrémní spotřeba energie.
"Vysoká horka sice kvůli klimatizacím vyhnala spotřebu dejme tomu o pět až deset procent vzhůru. Jenže v létě je přeci spotřeba mnohem nižší než v zimě. Čili to nemohlo vyhnat úroveň spotřeby do extrému," přemítá Bis.
Podstatnější tak zřejmě byly odstávky části rozvodných systémů. V létě totiž pravidelně probíhají revize a s tím spojené odpojení některých úseků. Tak mohl být zbytek systému přetížen.
"Rozhodně však krize nedokazuje, že by náš systém byl nebezpečný. Nebo - že moc vyvážíme," upozornil Bis.
Sedm hodin nouze
Dispečink společnosti ČEPS - správce sítí vysokého napětí - vyhlásil minulé úterý před třetí hodinou odpolední stav nouze. Trval až do třiadvacáté hodiny. Již okolo šesté ale byly zrušeny dva nejpřísnější regulační stupně.
"Tento krok byl učiněn na základě výrazného zlepšení přenosové soustavy," informovala v noci mluvčí ČEPS Jitka Matisková.
Zlepšení napomohlo i rozhodnutí společnosti ČEZ, která pozastavila export elektřiny. Tím se přenosové soustavě odlehčilo. Prodej energie do zahraničí má být zastaven ještě dnes.
Jak to, že když vypadly dráty vysokého napětí, nedošlo k "blackoutu", který znají například z uplynulých dnů Spojené státy nebo z dřívějších let Itálie či Velká Británie? "Chytlo se to zhruba v polovině kolabování a podařilo se to rychle napravit," tvrdí náměstek.
Navíc nadále fungovaly sítě s nižším napětím, tedy jednotlivé distribuční sítě. A pomocí nich bylo možné také dovážet elektřinu z okolních zemí. "Také patrně nevypadly úplně všechny dráty vysokého napětí," doplnil Bis.
Podniky se vzpamatovaly rychle
Podniky, které v úterý navečer musely kvůli celostátní energetické krizi zastavit výrobu, obnovily provoz hned druhý den. Omezení spotřeby elektřiny přerušilo práci například v českobudějovickém závodě firmy Robert Bosch či u výrobce školních a kancelářských potřeb Koh-i-noor Hardtmuth.
Infobox
V SOUVISLOSTECH:
OTÁZKY A ODPOVĚDI
- Jak je rozvod elektrické energie organizován?
Rozvod je rozdělený na dvě části - na distribuční a přenosovou soustavu. Přenosová soustava velmi vysokého napětí zajišťuje stabilitu sítě po celé ČR a dodává proud do menších distribučních soustav. Ty řídí distribuční firmy, které jsou regionálně rozdělené podle bývalých krajů. Firmy pak zajišťují dodávky energie do obcí, firem a domácností.
- Jak jsou elektrárny a klíčové uzly zabezpečeny proti výpadku?
V síti jsou připravené záložní zdroje. Jsou to elektrárny, které jsou buď odstavené, nebo se "točí" naprázdno. Také poškozené rozvody (stožáry či vedení) mohou díky husté síti zastoupit jiné. Když v roce 2003 například díky větrné smršti vypadlo pět bloků elektrárny Prunéřov, elektřinu ihned poskytly náhradní zdroje - Chvaletice a Dětmarovice.
- Co by způsobil masivnější výpadek proudu?
Ochromena by byla celá ekonomika. Města by zasáhl dopravní kolaps, nefungovaly by semafory, zastavena by byla železniční i městská doprava. Uzavřena by zřejmě byla letiště. "Hluché" by mohly být některé sítě mobilních telefonů. Přechod na záložní zdroje, které jsou ve velkých komplexech (bankách, nemocnicích či obchodních centrech) nutností, by mohl poškodit důležitá data.
- Jaké byly největší výpadky proudu v poslední době?
Koncem roku 2002 například vyhořela rozvodna elektrického proudu v Praze na Žižkově. V polovině metropole nejezdily tramvaje, byly zavřeny obchody. Výpadek trval téměř tři hodiny. Velmi časté jsou pak výpadky elektřiny při povodních, větrných bouřích a sněhových kalamitách.
- Je podle expertů v ČR možný podobný výpadek, jako byl například v roce 2003 na východě Spojených států a v Kanadě?
Jeho obdoba údajně nehrozí, podrobný scénář však neexistuje - vždy záleží přímo na konkrétní situaci. Síť v Česku přitom patří mezi nejkvalitnější i v mezinárodním srovnání. Její velkou předností je především hustota, která výpadky minimalizuje.
- Jaká je role společnosti ČEPS, a.s.?
Ze zákona jediný provozovatel přenosové soustavy ČR je v případě nouze schopen zajistit dodávky elektřiny z oblastí, které nejsou výpadkem postiženy, případně i ze zahraničí (tuzemská soustava je již deset let propojena také se západoevropskou). Většinovým akcionářem ČEPS je státní firma Osinek.
Zdroj: ČTK
Koh-i-noor Hardtmuth musel pustit domů zaměstnance z odpolední směny. "Je vrchol sezony, jedeme naplno, škody nám to určitě způsobí," řekl ČTK generální ředitel podniku Vlastislav Bříza.
Stejná situace byla i ve strojírenské firmě Robert Bosch, kde museli snížit odběr elektřiny asi o 37 procent. "Vypadla nám odpolední směna, kterou budeme muset nahradit mimořádnou. Škody jsme nezaznamenali, spíše to přineslo organizační problémy," řekla mluvčí firmy s 2000 zaměstnanci Barbora Schelová.
Společnost ČEZ musela kvůli výpadku odpojit od sítě několik elektráren, připojovány byly postupně. "Některé bloky, včetně elektráren Dukovany a Mělník, se již podařilo připojit," upřesnila večer mluvčí firmy Eva Nováková.. "Mimo síť tak zůstávají tři bloky elektrárny v Počeradech."
Porucha zasáhla celou zemi
Stav nouze byl odvolán poté, co krizový štáb zrušil vyšší regulační stupně. Podle nich musí velké podniky omezovat odběr. "Samozřejmě to není tak, že by se velké firmy dostaly na nulu. Jen mají tyto velké továrny povinnost ve stavu nouze snížit svůj odběr na minimální obrátky," podotkl ředitel dispečinku ČEPS Miroslav Šula.
Úterní porucha byla celoplošná, týkala se celé republiky. Zasáhla i jednotlivé rodiny. "V některých domácnostech nejde teď topení nebo bojlery se neohřívají," potvrdil v úterý v podvečer Šula.
V noci se však situace v domácnostech vrátila k normálu. Společnost ČEZ totiž zapnula "dálkové ovládání", což pro domácnosti znamenalo, že ohřev vody či topení fungoval bez problémů.
Výpadek nijak neochromil hromadnou dopravu. Podle vyjádření tiskového odboru Českých drah jezdily vlaky normálně. Také například pražské tramvaje a metro vyjely podle běžného režimu.
Co se vlastně stalo?
Technici ze společnosti dosud zkoumají, co přesně vedlo k výpadku. Podle prvních šetření se zdá, že za vše může nadměrný odběr - v domácnostech i firmách totiž roste počet elektrických spotřebičů včetně klimatizací. Rekordní spotřebu energie už Česká republika ohlásila za první pololetí.
Odběr pak přetížil vedení. Následně vypadlo několik dílů přenosové soustavy. Systém zkolaboval.
ČEPS již odpoledne svolal krizový štáb, který aktivoval "havarijní smlouvy". Díky nim se Česko dočasně napojilo na sousední přenosové soustavy, německou a slovenskou.
