Východní Evropa je nad propastí, státům hrozí bankroty

Karel Toman
23. 2. 2009 20:18
Sny Východu o životní úrovni Západu berou krizí za své
Potřebuje Lotyšsko záchranný kruh? Demonstranti si myslí, že ano.
Potřebuje Lotyšsko záchranný kruh? Demonstranti si myslí, že ano. | Foto: Reuters

Berlín -  Ekonomiky východoevropských zemí čelí nejvážnější výzvě od rozpadu Sovětského svazu. „O budoucnost Evropy se možná právě teď hraje na východě," napsal dokonce v úvodníku francouzský deník Le Monde.

Jeden nebo i více států se zřejmě nevyhnou neschopnosti splácet své dluhy a tedy hrozbě státního bankrotu. Region jako celek bude muset na dlouhá léta odložit sen o rychlém dohnání životní úrovně Západu.

To vše přesto, že evropští lídři se v neděli na setkání zemí G20 v Berlíně shodli, že Mezinárodní měnový fond by měl zvýšit svou pomoc oblasti na 500 miliard dolarů. I s pomocí Západu je tak sice podle časopisu The Economist „ošklivá recese nevyhnutelná, regionální katastrofa ale nikoliv".

Ostrůvky stability zaplavuje panika

Ještě před pár týdny finanční nepokoje svíraly jen ty nejzadluženější země jako Lotyšsko, Rumunsko a Maďarsko. „Avšak dokonce i v dříve silných ekonomikách jako Polsko a Česká republika kolabující měny a panikařící trhy ukazují, že investoři prchají z celého regionu," píše Wall Street Journal.

Krizi regionu způsobil podle odborníků fakt, že „východoevropský hospodářský zázrak" rostl na dluh. Od raných devadesátých let se místní ekonomiky vzpamatovávaly pomalu. Zhruba od roku 2003 ale začaly expandovat banky a nabízely levné půjčky v cizích měnách. Růst se změnil v „střemhlavou konjunkturu".

Prezident Ukrajiny Viktor Juščenko na 75. výročí "holodomoru"
Prezident Ukrajiny Viktor Juščenko na 75. výročí "holodomoru" | Foto: Reuters

Vlády v regionu pak většinou nedokázaly téhle „dluhem hnané bublině" předejít. „Spíš než opatrnými strážci růstu byly roztleskávačkami boomu," komentoval postoj východoevropských politiků například hlavní analytik nových trhů Danske Bank Lars Christiensen.

Zadlužení Estonska a Lotyšska tak vloni přesáhlo hodnotu celého tamního hrubého domácího produktu o 31 respektive 16 procent, v Maďarsku měl státní dluh vloni hodnotu 65 procent HDP. Státy Pobaltí a Bulharsko navíc vázaly své měny na euro a mají teď velké potíže je vůbec udržet.

Zemím hrozí státní bankrot

Někde lidé viní ze zadlužení také samotné banky. Například v Polsku nalákaly spousty lidí na tříprocentní úroky na půjčky ve švýcarských francích, aniž by je varovaly před možnými riziky. Zlotý od té doby proti franku ztratil polovinu hodnoty.

Vesměs všechny země bývalého východního bloku jsou orientovány silně proexportně. Právě vývoz teď ale zažívá strmý pád. K tomu je třeba přičíst rostoucí nezaměstnanost, nižší přísun peněz od migrantů v západní Evropě a pokles domácí spotřeby.
 
Východní Evropu tak podle ekonomů  čekají velké problémy podobné „kříženci" krizí východní Asie po roce 1997 a Argentiny v letech 2000 až 2001.

Asii vytáhl z potíží silný export, Argentinu růst cen potravin. Nic z toho teď východní Evropě nepomůže. Mezi kandidáty na státní bankrot tak jsou hlavně ty země, kterým příliš nepomohly ani nedávné injekce Mezinárodního měnového fondu - tedy hlavně Ukrajina, Lotyšsko a možná i Maďarsko.

Průmyslová výroba dramaticky zpomalila. Ilustrační snímek.
Průmyslová výroba dramaticky zpomalila. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Přesto jsou podle komentátorů na straně některých východoevropských států oproti asijské a latinskoamerické krizi i výhody. Země mají větší devizové rezervy, než měly asijské země v devadesátých letech. Evropské hospodářství je také mnohem více propojeno. Podle Le Monde by tak měla Západní Evropa pomoci Východu už z čistého egoismu - aby ochránila své obrovské investice.

 

Právě se děje

před 4 minutami

OSN musí pohnat Čínu k odpovědnosti kvůli koronaviru, řekl Trump ve svém virtuálním projevu k valnému shromáždění

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus.

"Čínská vláda a Světová zdravotnická organizace, kterou Čína prakticky ovládá, chybně prohlašovaly, že není důkaz o přenosu z jednoho člověka na druhého," řekl Trump. "Později chybně tvrdily, že lidé bez symptomů nemoc nepřenášejí," uvedl také.

Onemocnění covid-19 se objevilo koncem minulého roku ve středočínské provincii Chu-pej, odkud se během následujících měsíců rozšířilo do celého světa. Koronavirem se podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 31,36 milionu lidí, asi 965.640 z nich zemřelo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy