Lotyšská vláda padla. Česká půjčka ji nezachránila

Martin Novák Martin Novák
20. 2. 2009 16:20
Pobaltská země čelí strmému ekonomickému pádu, vůbec nejhoršímu ze zemí EU
Odstupující lotyšský premiér Godmanis hovoří s novináři.
Odstupující lotyšský premiér Godmanis hovoří s novináři. | Foto: Reuters

Riga - Finanční krize zasáhla ze sedmadvaceti zemí Evropské unie nejhůře Lotyšsko.

Lidé přicházejí o práci, firmy krachují, export klesá, stát horko těžko zachraňuje bankovní sektor. Protestní demonstrace v Rize byly nejnásilnější v celé Evropě, policie nasadila slzný plyn.

Prognóza na příští rok je skličující: hospodářský propad o 12 procent, nárůst nezaměstnanosti z loňských sedmi procent na 12,7 procenta.

Krize dnes vyústila v to, co mnozí Lotyši čekali a v co někteří z nich i doufali. Vláda podala demisi, premiér Ivars Godmanis rezignoval.

Před dvěma týdny těsně ustál hlasování o důvěře v parlamentu, ale nyní se rozhodl sílícímu tlaku ustoupit.

Lotyšsko na známé plastice Davida Černého Entropa, vystavené v Bruselu.
Lotyšsko na známé plastice Davida Černého Entropa, vystavené v Bruselu. | Foto: Aktuálně.cz

Učinil tak pouhé tři dny poté, co o pomoci Lotyšsku rozhodla vedle dalších zemí unie i Česká republika. Poslanecká sněmovna schválila v úterý půjčku Rize ve výši přes 5,5 miliardy korun.

Celkem přispějí Evropská unie a Mezinárodní měnový fond Lotyšům na stabilizaci ekonomiky a překonání hluboké recese částkou 7,5 miliardy eur.

„Myslím, že budou pokusy o sestavení nové koalice, ale spíše bych si vsadil na nové volby," řekl agentuře Reuters analytik Deutsche Bank Lars Christensen, který se specializuje na Pobaltí.

Ironií osudu padla vláda dnes zrovna v době, kdy do Rigy přijela na návštěvu delegace Mezinárodního měnového fondu s cílem projednat další pomoc a způsoby ozdravení lotyšské ekonomiky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Slovenským fotbalistou roku je počtvrté za sebou Škriniar

Slovenským fotbalistou roku se počtvrté za sebou stal Milan Škriniar. Stoper Interu Milán ve svazové anketě porazil Stanislava Lobotku z Neapole o 18 bodů, což je pátý nejmenší rozdíl v třicetileté historii ankety. Výsledky byly vyhlášeny během galavečera v Senci před kvalifikačními zápasy o mistrovství Evropy proti Lucembursku a Bosně a Hercegovině.

Třetí pozici obsadil rekordman ankety, osminásobný vítěz Marek Hamšík z Trabzonsporu. Bývalý reprezentační kapitán se mezi nejlepšími třemi umístil už pošestnácté za sebou. Čtvrtý skončil bývalý sparťanský obránce Dávid Hancko, jenž v srpnu přestoupil do Feyenoordu Rotterdam.

Prvenství mezi trenéry obhájil Vladimír Weiss starší ze Slovanu Bratislava, jenž vyhrál anketu již posedmé. Jeho stejnojmenný syn a svěřenec byl vyhlášen nejlepším hráčem domácí soutěže za loňský rok a ve Fotbalistovi roku byl pátý.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

OSN: Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky.

Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.

Šestá zpráva nyní uvádí, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud chce změny dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia, tvrdí IPCC.

Zdroj: ČTK
Další zprávy