Praha Vláda posílá v miliardovém sporu o regulaci nájemného s majiteli domů u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku svou obranu - chce, aby stížnosti byly prohlášeny za nepřijatelné.
Majitelé domů požadují po státu miliardové odškodné za to, že přicházejí o zisky kvůli regulovaným nájmům.
Štrasburský soud poslal vládě žádost na odpovědi na devět okruhů otázek týkajících se regulace nájemného a stížností majitelů domů. Odpovědi chtěl soud do konce roku.
Vláda dnes na svém posledním zasedání v tomto roce odpověď do Štrasburku schválila. "Souhlasili s ní všichni ministři, kteří se jednání vlády zúčastnili," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Souvislosti
- Banky letos za devět měsíců půjčily na hypotékách více než za celý loňský rok
- Úvěrům na modernizaci a renovaci bydlení hrozí zánik
- Hypoteční banky lákají klienty na slevy poplatků
- Katastrální úřady budou účtovat vyšší poplatky
- Požadavky Čechů na standard v bydlení narůstají
- Levné hypotéky jsou již minulostí
Blogeři o nájmech
Žalobci lžou
Autor odpovědi, vládní zmocněnec pro zastupování státu u štrasburského soudu Vít Schorm, ji nyní má dopracovat a do konce roku předložit soudu.
ČTĚTE VÍCE:
Vláda napíše do Štrasburku: Majitelé domů lžou
Lidé, kteří si na Česko stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli regulovanému nájemnému, tak měli podle Schromova materiálu zkreslit údaje o hospodaření svého domu. Údajně mají pochybné plné moci a svůj majetek získali dobrovolně i se závazky.
Stěžovatelé, jejichž stížnosti si štrasburský soud vybral jako pilotní, podle státu nevyčerpaly v Česku všechny možnosti domoci se svých práv, nebylo porušeno jejich právo na pokojné užívání majetku, ani nebyli diskriminováni proti majitelům domů, ve kterých nebylo regulované nájemné.
Materiál například odmítá to, že by situace v Česku byla stejná jako v Polsku. Právě verdikt soudu v polské kauze majitelky Hutten Czapské je považován za precedentní pro všechny podobné kauzy.
Stěžovatelé to vzdali
Soud si vybral k řešení stížnosti Jana Vomočila, Oskara Morawetze, Vladislava Hlaváčka a Václava Hlaváčka a společnosti Art 38.
Morawetz ale zemřel a Hlaváčkovi svou stížnost poté, co byl zveřejněn návrh obrany státu, stáhli.
To může vést k dalšímu odložení projednání stížností z Česka, například šéf Sdružení nájemníků Stanislav Křeček uvedl, že verdikt nelze čekat dříve než do tří čtyř let.
Soud tak může vybrat jako pilotní novou stížnost, může ale projednat i tu původní.
