Brno - Přístup k umělému oplodnění v Česku by měly mít nejen manželské páry, ale také muži a ženy, kteří spolu žijí v partnerském svazku.

Rozhodl tak Nejvyšší soud České republiky, který posuzoval žalobu muže z Rakouska.

Muž chce vyplatit odškodnění za to, že jeho partnerka podstoupila v Česku umělé oplodnění a porodila dvojčata, přitom ale podle něj nebyl dodržen správný postup.

Nechci nic platit

Muž dal souhlas k umělému oplodnění partnerky už před jedenácti lety u svého lékaře v Rakousku.

Na soukromé klinice v Olomouci se pak mužově partnerce narodila dvojčata - po umělém oplodnění uskutečněném za použití vajíček další ženy.

Muž otcovství uznal. Se ženou už ale nežil, proto měl platit alimenty ve výši 430 eur.

Zaplatil ale jenom jednou sto eur a dál platit odmítl. Začal totiž zpochybňovat svůj souhlas s umělým oplodněním.

"Platnost souhlasu je zpochybněna tím, že do něj matka dítěte dopisovala po mém podpisu u mého jména jinou adresu, abychom mohli být považováni za druha a družku, což je podle rakouského práva podmínkou umělého oplodnění, stejně jako notářský zápis souhlasu," uvedl muž v žalobě, v níž požaduje jako odškodnění přes 41 tisíc eur.

Muž zpochybnil celý postup. Umělé oplodnění lze provést jen u ženy zpravidla do věku 35 let, ženě však bylo v době oplodnění 50 let. "Nebyl jsem jejím manželem, bylo mi 51 let a nebyl vyšetřen můj zdravotní stav," uvedl v žalobě s tím, že chybného postupu se dopustili čeští zdravotníci.

Manželství není podmínkou

Žaloba doputovala postupně od Okresního soudu v Olomouci (který původně rozhodl, že muž má nárok maximálně na vrácení zaplacených sto eur) přes Krajský soud v Ostravě až na Nejvyšší soud České republiky. 

Nejvyšší soud označil celý spor za mimořádně významný, protože dosud se v Česku podobný případ neřešil.

"K otázce, zda je umělé oplodnění provedené na žádost nesezdaného páru v souladu s právním řádem České republiky, byly vysloveny rozdílné názory," uvedli soudci.

Podle soudců je ale právo na rodinný život zaručeno bez ohledu na to, zda je uskutečňováno v manželství, či mimo něj. Právo na výchovu ze strany obou rodičů může být plnohodnotně naplněno bez ohledu na to, zda jeho rodiče jsou manželi.

"Přístup k metodám asistované reprodukce by tedy měl být možný nejen pro manžele, ale také pro muže a ženu, kteří spolu žijí v partnerském vztahu," rozhodli soudci. Podle nich se tak dá vyložit i opatření ministerstva zdravotnictví, které kroky kolem umělého oplodnění upravuje.

"Žádné omezení vůči nesezdaným osobám z něj nelze vyvozovat," uvedli soudci s tím, že soužití nesezdaných párů je nyní běžnou normou.

Stížnosti Rakušana ale přece jenom vyhověli a nařídili nové projednání celého sporu. Soudy tak musí znovu rozhodnout, zda skutečně všechny kroky provázející umělé oplodnění partnerky muže byly v pořádku a zda nemá nárok aspoň na částečné odškodnění.