Praha - České firmy si stěžují na nedostatek kvalifikovaných řemeslníků a dělníků. Mladých lidí na učilištích je přitom dost, říká Jan Karmazín z generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

Kdo za tento nevyrovnaný stav může? Přímo učňové, tvrdí nejčastěji zástupci středních odborných učilišť. Pokud mladí lidé nejeví o obor zájem, nezískají během studia potřebnou praxi a pak míří místo nové práce mezi nezaměstnané.

"Na tříleté učební obory strojírenské se hlásí v posledních letech ze základních škol většinou žáci, kteří se z prospěchových a kázeňských důvodů nedostali na maturitní obory nebo učební obory, jako je automechanik," vysvětluje zástupce ředitele na Středním odborném učilišti v Hradci Králové Karel Kubza.

"S těmi, kdo nastoupili spíše proto, aby za ně někdo platil zdravotní a sociální pojištění, se velmi špatně pracuje. Jsou těžko vzdělatelní, mají kázeňské problémy, většinou nedokončí studium, a když, tak že sotva prolezou," upřesňuje Kubza.

Naopak těch, kteří na učiliště přišli skutečně proto, že chtějí v dané oblasti posléze pracovat, je podle něj menšina - zhruba dva z pěti.

Praxi získají jen dobří učni

"Ti, kteří jsou aktivní, mají přímé kontakty na podniky. Pak je tu ale skupina mladých lidí, kteří této problematice nevěnují pozornost a poté končí v naší evidenci uchazečů o zaměstnání," říká Jan Karmazín z generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

Tato skupina absolventů se tak pravděpodobně ocitne na úřadu práce, protože je žádná firma nechce zaměstnat. Většinou jim totiž chybí praxe. "Odborný výcvik je sice pro každého, ale učně, kteří se nesnaží nebo často chybí, ovšem firmy rychle vrátí zpátky do školy," vysvětluje Kubza.

Podobný názor má ředitel Středního odborného učiliště Dakol v Karviné Vladimír Kolder. "Kontakty a praxe obstaráváme my. Kdybychom to nechali na žácích, tak ´nepraxují´ nikde," tvrdí.

Odborných zkušeností je dost

Zástupci oslovených škol se shodují, praxe mají učňové během svého studia dost. "Většina žáků ve třetím ročníku absolvuje odborný výcvik na pracovištích firem, které je pak následně zaměstnají, především v oboru nástrojář," uvádí ředitel SOŠ a SOU Lanškroun Jaroslav Novák.

Podniky se podle něj chovají velmi vstřícně a pomáhají učilišti při úpravě školních vzdělávacích programů, které se týkají výcviku nebo odborných předmětů. "Poskytují i své odborníky pro konzultace a přednášky," dodává Novák.

V Hradci Králové tráví učňové na praxi až dvě třetiny třetího ročníku. "Škola s těmito firmami uzavře smlouvu o praktické výuce žáků ve firmě, která se tak stává odloučeným pracovištěm školy," popisuje Kubza. Učiliště takto spolupracuje zatím s pěti firmami, mezi nimi jsou například HC Electronics, Glatt-Pharma nebo Veba Broumov.

"Zájem by byl vyšší, ale nemáme dostatek studentů v oborech, které firmy poptávají," doplňuje. Firmy poptávají hlavně strojní mechaniky, obráběče kovů a nástrojáře.

Na SŠ TEGA získávají učňové praxi i ve školních dílnách, zajistit výcvik ve firmách je totiž podle Čípka během ekonomické recese složitější - i na ten ale pořád dochází.

Kromě mladých lidí ale nesou vinu na tom, že absolvent neumí, co by se po něm chtělo, i firmy. Některé totiž neberou v potaz, že "učňák" nemůže nikoho připravit na práci na konkrétní pozici v určitém podniku. "Každá firma má jiný výrobní program, který se může lišit v technologiích," zdůrazňuje ředitel SŠ TEGA Blansko Pavel Čípek.

Z tohoto důvodu nelze od absolventů očekávat, že budou mít všechny potřebné dovednosti hned po ukončení studia - na podmínky v konkrétním podniku si podle něj potřebují zvykat až rok. "Což někdy ve výrobních firmách těžko chápou," komentuje.

Učňů nepřibývá

Počet učňů v Blansku v uplynulých letech kvůli nástupu populačně slabších ročníků klesl. Mnohem větším problémem ale podle Čípka je, že výrazně ubývá i studentů, kteří navštěvují maturitní technické obory. "To je negativní jev, neboť moderní firmy používají technologie, které vyžadují čtyřletý obor technického zaměření," dodává.

V Lanškrounu mladých lidí, kteří nastupují na technické učební obory, sice mírně přibývá, stále ale ne tolik, kolik by si přály firmy, tvrdí Novák.

Jak je patrné z čísel Národního ústavu pro vzdělávání, celkový počet učňů, kteří přicházejí do prvních ročníků tuzemských škol, každým rokem klesá. Po masivním meziročním úbytku v roce 2010 pokles ovšem zpomalil. V roce 2012 nastoupilo na učňáky 33 202 prváků, tedy o 674 lidí méně než o rok dříve.

K meziročnímu poklesu ovšem v Česku dochází i u maturitních oborů - důvodem je pokles populace. Důležitější je tedy statistika, podle které se loni podíl nových učňů na celkovém počtu středoškoláků v Česku začal opět zvyšovat a vrací se k úrovni z roku 2006.

Jak se vyvíjí počet učňů v prvních ročnících škol

Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání