Brno - České dráhy nesmí před lidmi tajit informace o tom, jak nakládají se svým majetkem.
Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil, že České dráhy musí poskytovat lidem informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle soudců totiž akciovou společnost založil a kontroluje stát, firma poskytuje veřejné služby a hospodaří s veřejnými prostředky.
Po společnosti ČEZ jde tak o další velkou firmu, která nesmí informace před lidmi skrývat.
Podíl na prodej
Soud se tak postavil na stranu občanského sdružení Oživení, které marně žádá o dokumenty související s využitím Masarykova nádraží v Praze.
Nádraží patří developerské společnosti Masaryk Station Development. Jde o společný podnik Českých drah a investorů.
České dráhy už včera oficiálně potvrdily, že chtějí svůj podíl prodat. Zájem má finanční skupina Penta Investments.
Za metr čtvereční by kupec okamžitě zaplatil tři a půl tisíce korun, přitom pozemky v centru Prahy stojí podle cenové mapy 35-50 tisíc korun za metr. Dráhy tak přijdou o dvě a půl miliardy korun.
Dráhy se bránily tím, že informace o využití nádraží podléhají obchodnímu tajemství a firma nemusí plnit jako soukromá společnost informační povinnosti. Později sice dráhy uznaly, že se na ně povinnost poskytovat informace částečně vztahuje, ale informace o nádraží sdělit přesto nemusí.
Proč by se to mělo tajit
Podle Nejvyššího správního soudu ale České dráhy dosud nijak konkrétně neupřesnily, proč by zrovna údaje žádané sdružením Oživení měly zůstat utajeny.
"Vzhledem k charakteru stěžovatelky, kdy je jediným akcionářem stát a stěžovatelka (České dráhy) ve své podstatě hospodaří se státním majetkem, nelze činnosti uspokojující veřejné služby zcela spolehlivě oddělit od činností ostatních," uvedl v rozsudku senát s předsedkyní Danielou Zemanovou.
Dráhy musí podle soudu vysvětlit, proč by informace nemělo sdružení získat.
"Pokud se České dráhy domnívají, že je určitá jejich činnost jednoznačně vyňata z informační povinnosti, potom je společnost povinna v novém rozhodnutí vysvětlit, v čem neveřejnost požadované informace spatřuje, jaký původ finanční prostředky mají a na základě čeho usuzuje na ryze komerční charakter provozované činnosti," rozhodl Nejvyšší správní soud.
