Praha - Daňové ráje lákaly loni české podnikatele méně než dřív. Navzdory pokračujícím důsledkům ekonomické recese se jich k přesunu sídla do některé ze zemí s volnějším daňovým režimem rozhodlo neméně za pět let. Informovala o tom Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA).

Pro daňově výhodnější zemi se loni rozhodlo jen 281 firem, což představuje meziroční zvýšení o 2,5 procenta.

"Poklesu zájmu podnikatelů o daňové ráje souvisí s jistou nasyceností trhu, pokračující složitou ekonomickou situací v Česku, i rostoucím tlakem na daňové ráje a jejich snahy o uzavírání dohod o výměně informací v daňových záležitostech," vysvětlila Petra Štěpánová, analytička společnosti ČEKIA.

Výhody daňových rájů momentálně využívá 3,36 procenta českých firem. Nejpopulárnější je jednoznačně Nizozemí, kde na konci loňského roku sídlilo 4519 firem, následují jej Spojené státy, které však nejsou daňovým rájem v pravém slova smyslu.

"Při splnění určitých podmínek tak ale USA fungují. Mezi nejdůležitější patří tyto: firma nesmí být (spolu)vlastněna Američanem, nesmí mít v USA žádné daňové povinnosti, nesmí obchodovat s americkými rezidenty, nesmí mít z USA žádný příjem, nesmí zaměstnávat Američany," upřesnila agentura.

V USA sídlilo na konci roku 2635 českých firem. Třetím nejpopulárnějším rájem pak byl Kypr s 1550 firmami. Právě na Kypr se v loňském roce "přestěhovalo" nejvíc českých firem.

"Zájem o Kypr roste dlouhodobě a předpokládám, že jeho vrchol teprve nastane. Na Kypru lze založit stejně výhodný holding jako v Nizozemsku nebo Lucembursku, ale za mnohem nižších nákladů. Kyperské firmy neplatí žádné daně z obchodu s cennými papíry, při vyplácení dividend nebo za prodej obchodních podílů," konstatoval Viktor Hába, daňový analytik společnosti Akont.

Dodal, že na Kypru jsou také nižší daně z příjmů fyzických osob i nižší daň z přidané hodnoty než v Česku.

ČEKIA upozorňuje, že čísla o firmách sídlících v daňových rájích nejsou kompletní a představují jen "špičku ledovce". "Čerpáme tento typ informací výhradně z veřejně dostupných zdrojů a zohledňujeme jen přímou vazbu mezi vlastníkem a ovládaným subjektem. Podnikatelé ale za účelem skrytí skutečných vlastníků a vytváření dojmu „serióznosti", stále častěji vytvářejí složitější a méně přehledné struktury," upozornila Štěpánová.