Brno - Státní úřad, který si kvůli sporu o pár korun najme drahého právníka, nesmyslně vytahuje peníze z kapes daňových poplatníků a přes fráze o šetření tak zbytečně utrácí.
Ústavní soudci se museli zastat důchodkyně, která se soudila s ministerstvem práce a sociálních věcí. To si na spor o pouhých 1200 korun najalo externího právníka. Žena měla celkem na nákladech řízení zaplatit přes osm tisíc korun - podle ústavních soudců nespravedlivě.
Přestože ústavní soudci už kritizovali stát za najímání drahých advokátů několikrát, praxe se ale příliš nemění. I když ministerstva a další státní úřady zaměstnávají vlastní právníky a existuje dokonce Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má stát v podobných sporech právně zastupovat, za externí služby utrácí stále desítky milionů korun.
Zakázky za desítky milionů
Jenom za posledních několik týdnů tak zakázky na externí právníky vypsaly Správa železniční dopravní cesty (50 milionů korun), ministerstvo práce a sociálních věcí (přes 30 milionů korun) nebo Státní fond bydlení. Externí právníky za 40 milionů hledá i ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo financí zase vypsalo zakázku za 15 milionů korun na právní poradenství při řízení státního dluhu.
V případu, který dostali na stůl ústavní soudci, se žena domáhala odškodnění ve výši 1200 korun za to, jak úředníci špatně spočítali a rozhodovali o vyplacení části důchodu jejího manžela. Tomu nejprve nepřiznali doplatek k důchodu, po roce ale svoje rozhodnutí změnili a peníze vyplatili. Muž mezitím zemřel, a proto ministerstvo zažalovala jeho žena.
1200 korun považovala za dostatečné odškodnění, Obvodní soud pro Prahu 5 ale nárok neuznal. A rozhodl, že žena musí zaplatit přes osm tisíc korun nákladů řízení - ministerstvo u soudu zastupoval najatý právník.
Žena si na verdikt stěžovala u Ústavního soudu a ten jí dal v případě nákladů na soudní řízení za pravdu. Senát vedený soudcem Stanislavem Balíkem rozhodl, že v tak jednoduchém sporu není možné, aby stát najímal právníka.
Máte vlastní zaměstnance
„Tam, kde k hájení svých zájmů je stát vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt, jímž byl advokát, a pokud tak stát přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů," rozhodli soudci.
Ti neuznali argumenty ministerstva, podle něhož podobných sporů s lidmi o odškodnění přibývá. Služby externího právníka označilo ministerstvo za snahu maximálně zajistit hospodárné využití prostředků - neupřesnilo ale, v čem je takový postup výhodný.
Ústavní soudci potvrdili, že stát může využít služeb externích právníků například v případech sporů v zahraničí, ale i v těchto případech musí vynaložené peníze řádně vysvětlit a zdůvodnit. To však v případech jednoduchých sporů neplatí - posuzované soudní jednání nebylo podle soudců nijak složité.
„Je tedy nespravedlivé po ženě žádat, aby náklady hradila," rozhodli soudci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí není jediné, které zbytečně utrácí peníze za najaté právníky. Ostré kritiky se třeba dočkalo ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem.
Ten také přišel s asi nejabsurdnějším zdůvodněním najímání drahých právníků. Ministerstvo financí se totiž snažilo ústavní soudce přesvědčit o tom, že je pro stát vlastně výhodnější, když si službu zaplatí u soukromé společnosti. A kdyby museli chodit zaměstnanci ministerstva k soudu, nemohli by se věnovat jiné práci. Takové argumenty ale soudci odmítli.
