Praha  - Ústecký kraj, a pak hned Prava. To jsou dva regiony, kde se řeší nejvíce případů softwarového pirátství ve firmách. Naopak nejméně případů se vyskytuje v Karlovarském, Pardubickém a Středočeském kraji. Vyplývá to ze statistik protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance).

Analýza zahrnuje jak řešené případy, tak i  množství oznámení pirátství (udání), jež BSA z jednotlivých krajů obdrží.

„Co do počtu obdržených oznámení největší nárůst zaznamenáváme z regionů, které doposud stály stranou: Ústecko, Karlovarsko či Zlínsko. Nejvíce případů se nicméně stále řeší v oblastech s  vyšší ekonomickou aktivitou, což jsou města jako Praha, Plzeň, Ostrava či Brno," říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Nejvíce pirátů je mezi malými a středně velkými firmami

BSA registruje nejvíce oznámení na firmy, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Co do odvětví převažují společnosti z oblasti výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky. „Větší firmy se sto a více zaměstnanci si legálnost softwaru pečlivě hlídají. Zaměstnanci to vědí, a proto takové firmy jen málo udávají," říká Jan Hlaváč.

Mezi nejčastěji užívaný nelegální software ve firmách patří operační systémy a kancelářské aplikace společnosti Microsoft, antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe, Corel) a projektanty (Autodesk).

V Česku je podle poslední analýzy BSA stále v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně a jeho. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Míra softwarového pirátství v Česku výrazně klesá hlavně ve firemním sektoru. Naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá.

Třetina z podezřelých firem se chce dohodnout

Novým trendem je snaha firem pirátský software dobrovolně přiznat a legalizovat bez asistence orgánů činných v trestním řízení. „Pro všechny zúčastněné to je výhodnější nejen z hlediska nákladů, ale hlavně času a stresu, který vyšetřování a případný soud provází," vysvětluje Hlaváč.

Pokud firma dobrovolně uzná, že licence neodpovídají skutečnosti, poškození výrobci neuplatní tvrdé postihy a spokojí se s dokoupením chybějících licencí: „V soudním řízení by mohli požadovat trojnásobek běžné ceny. Velmi často se tak odškodnění vyšplhá i přes milion korun," varuje Jan Hlaváč.

Za pirátství navíc hrozí i trest odnětí svobody až na osm let a zabavení věci.

Jen v průběhu listopadu obdrželo 13 tisíc firem poštovní obsílku kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. „Na naši výzvu zatím reagovala zhruba třetina obeslaných firem. Kromě dopisu se situaci snažíme řešit i osobním jednáním s managementem firem," říká mluvčí BSA Jan Hlaváč.