Praha - Vládě se podařilo udržet deficit a podaří se jí to i v letech 2013 a 2014. Tak ohlásil konečnou bilanci státního rozpočtu za rok 2012 ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.
Je to podle něho jasná odpověď "rádoby odborníkům", kteří věštili, že vláda plánovaný schodek 105 miliard korun nedodrží. Ve skutečnosti byl nakonec o čtyři miliardy nižší.
Dobrou bilanci zajistily výhradně rekordní výdajové škrty. Právě proto Kalouskův výkon v minulém roce kritizovala opozice. "Vládní úspory způsobily, že česká ekonomika zpomalila jako jediná ve střední Evropě," upozorňuje stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD.
Větší než očekávaný efekt
Vláda dodržela plánovaný rozpočtový schodek, přestože se jí na daních nepodařilo proti očekávání vybrat 34 miliard. Největší výpadek - 22 miliard - zaznamenala daň z přidané hodnoty, u které se přitom zvyšovala dolní sazba z 10 na 14 procent. Přes tuto změnu vybral stát na DPH reálně zhruba stejnou částku jako předloni.
Dalších očekávaných 12 miliard se nevybralo na sociálním pojistném. Důvodem je příliš optimistická prognóza, podle níž ministr Kalousek rozpočet sestavil. Počítal s tím, že ekonomika poroste a že reálné mzdy vyrostou o procento. Nakonec ekonomika zpomalila a mzdy klesly skoro o dvě procenta.
Vláda podle Kalouska s tímto výpadkem počítala už v době, kdy se rozpočet schvaloval. "Věděli jsme, že ekonomika zpomalí, nebyli jsme ale tehdy schopni odhadnout dosah tohoto zpomalení," vysvětlil ministr na čtvrteční tiskové konferenci. Připomněl, že tehdy proto nachystal aktivní opatření, kterými byl připraven snížit výdaje tak, aby se deficit nezvýšil při jakémkoli výpadku daňových příjmů.
Ušetřilo se na úrocích i dávkách
Tato strategie vyšla. Celkem 22 miliard se podařilo ušetřit na splátkách úroků za státní dluhopisy. Deset miliard stát nevyplatil na sociálních dávkách. Z toho se po čtyřech miliardách uspořilo na podpoře v nezaměstnanosti a nemocenské.
"Úspora vycházela ze zpřísněných podmínek výplaty některých dávek, které měly větší než očekávaný efekt," zdůrazňuje oficiální ministerská analýza. Loňský deficit 101 miliardy byl nakonec o 41 miliard nižší než schodek v roce 2011.
Škrtáme, škrtáme, škrtáme...
Tak přísnou úspornou kúru nezažila Česká republika od svého založení před dvaceti lety. Státní výdaje reálně poklesly o 3,5 procenta, tedy o procento hlouběji než v dosud rekordním úsporném roce 1998.
Nečasova vláda spoří již třetím rokem. Jedině díky škrtům ve výdajích se jí za tu dobu podařilo zlikvidovat polovinu schodku, který se vytvořil během krize roku 2009. Vláda loni utratila méně než v posledním předkrizovém roce 2008.
Naopak se jí nedaří vyrovnat výpadek příjmů. Před čtyřmi lety se snížily o desetinu a od té doby - přes zvyšování sazeb DPH a spotřebních daní - pouze stagnují.
Vedou nás do řecké spirály?
Likvidaci schodku pouze pomocí výdajových škrtů odsoudil již citovaný sociální demokrat Mládek, podle něhož tak vláda dusí ekonomiku.
"Pasivně sledovat pokles příjmů a snižovat výdaje, aby zůstal plánovaný deficit, je strategie, která nás vede do řecké spirály," říká Mládek a tvrdí, že úsporné kroky řeckých vlád snížily za poslední roky výkon tamní ekonomiky o desítky procent. Česku se kvůli úsporám nepodařilo obnovit ekonomický výkon z doby před krizí.
Kalousek však připomíná, že důsledné úspory učinily z České republiky nejdůvěryhodnější stát středovýchodní Evropy. Právě proto patří Česko do desítky členských států EU, které si mohou půjčovat za nejnižší úrok. Například koncem minulého roku poklesly úroky u vládních dluhopisů pod dvě procenta a Češi si půjčují laciněji než Francouzi.
Alternativní schodek pět procent
Bilance státního rozpočtu je však pouze jednou z informací o celkovém stavu veřejných financí v roce 2012. Další zveřejní v dubnu Český statistický úřad, který hodnotí státní hospodaření podle metodiky ESA 95. Do statistiky přitom zahrnuje vedle státní pokladny také mimorozpočtové fondy, zdravotní pojišťovny, veřejné univerzity, obecní a krajské rozpočty.
V bilanci za rok 2011 vypočetli statistici schodek 3,1 procenta hrubého domácího produktu, tedy 118 miliard korun. Letos očekává ministr Kalousek horší výsledek 3,5 procenta HDP. "Nepište ale, že jsem řekl, že schodek dosahuje 3,5 procenta, to je pouze predikce," upozornil ve čtvrtek Kalousek novináře.
Tento propad podle něho neukazuje, že se úspory nedaří. Schodek podle ESA 95 byl v roce 2011 příliš nízký, protože regionální úřady a vysoké školy zbytečně šetřily na investicích. To se prý loni změnilo.
Konečný schodek za loňský rok nakonec může dosáhnout pěti procent HDP. Důvodem je loňský zákon o vyrovnání s církvemi, kterým se vláda zavázala vyplácet v příštích třiceti letech podporu v celkové výši 59 miliard korun. Podle metodiky ESA95 je třeba celý tento závazek zanést do rozpočtu v roce, kdy byl schválen.
