Registr nemovitostí dodá Ness. Stejně jako na Slovensku

Petr Kučera Petr Kučera
11. 11. 2009 8:50
O zakázku za 347 milionů měla zájem jediná firma

Praha - Vítězem veřejné zakázky na registr územní identifikace, adres a nemovitostí se stala společnost Ness Czech. Za vytvoření a zprovoznění projektu, který se zařadí mezi čtyři takzvané základní registry, požaduje 346,5 milionu korun bez DPH. Cena je jen o milion nižší, než předpokládalo zadání soutěže.

Informaci online deníku Aktuálně.cz potvrdil také místopředseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Štencel. "V úterý bylo podepsáno Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Firma Ness Czech byla jediná, která ve stanoveném termínu podala závaznou nabídku," upřesnil.

Zadávací dokumentaci soutěže si vyzvedlo nebo elektronicky stáhlo 35 společností. "Žádnou další nabídku jsme nedostali ani po termínu uzávěrky přihlášek, tedy po 19. říjnu," dodal Štencel.

Firma, která je tak prakticky už jistým vítězem soutěže, je českou pobočkou nadnárodní společnosti Ness Technologies. Ta před pár dny vyhrála také obdobný tendr na Slovensku - za 33 milionů eur včetně DPH dodá online služby katastru pro tamní Úrad geodézie, kartografie a katastra.

Společnost Ness patří mezi největší dodavatele řešení pro oblast eGovernmentu v Evropě, specializuje se právě na elektronizaci katastru nemovitostí. S českým katastrálním úřadem spolupracuje více než 12 let, mimo jiné pro něj vytvořila informační systém katastru nemovitostí, dodává také IT řešení pro Český statistický úřad.

Ness Czech má zhruba 700 zaměstnanců v Praze, Brně a Ostravě. Pro mateřskou Ness Technologies pracuje kolem 8000 lidí v osmnácti zemích.

Další registry na čtvrtý pokus?

Zbývající velké zakázky týkající se základních registrů v celkové hodnotě přes 1,27 miliardy korun bez DPH nabírají zatím dvouměsíční zpoždění. Ministerstvo vnitra totiž už potřetí opravilo jejich zadání, aby vyhovělo připomínkám Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Uzávěrka nabídek u dvou zakázek se tak prodloužila do 15. prosince, u třetí až do 21. ledna. Testovací provoz má začít v červenci příštího roku, ostrý provoz pak od července 2011.

Úředníci si sami zjistí základní údaje

Díky projektu základních registrů by lidé už nemuseli sdělovat různým úřadům stejné informace - úředníci si je zjistí sami. Vyhledávání informací má být také rychlejší.

Čtěte také

Sbírka zákonů

Novinka zároveň nahradí některé zbytečně duplicitní a roztříštěné dosavadní databáze různých úřadů. Například registr obyvatel sjednotí údaje z dosavadních evidencí obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů a z informačního systému cizinců.

Kromě zmíněného registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registru obyvatel vzniknou také registr práv a povinností či registr osob (firem a úřadů).

Data v registrech mají být chráněna proti zneužití jak technickými, tak provozními opatřeními. Úředník bude moci zjišťovat údaje pouze v rámci svého oprávnění, veškeré využití dat se navíc má zaznamenávat. Minimálně jednou ročně by pak lidé měli dostávat výpisy s jejich údaji - nejen ke kontrole jejich správnosti, ale také k informaci, jaké úřady se o ně zajímaly.

Podle dřívějších vyjádření exministra vnitra Ivana Langera přijde uskutečnění projektu registrů na zhruba dvě miliardy korun včetně dotace z fondů Evropské unie.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy