Uděláme v systému pořádek, slibuje autor eGovernmentu

Petr Holub
12. 2. 2009 17:15
Rozhovor Aktuálně.cz s náměstkem ministra vnitra Zdeňkem Zajíčkem
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pokud ministr vnitra prosadí svůj plán na zavedení eGovernmentu, nečeká státní zprávu nic menšího než revoluce.

Podle šéfa projektu, ministerského náměstka Zdeňka Zajíčka, totiž nejde jen o to, že každý úřad, firma či občan dostane chráněnou datovou schránku a že se veškeré úřední dokumenty přesunou na internet.

"Velké neštěstí a nebezpečí státní správy spočívá v tom, jak vznikala bezpečnost informačních systémů. Existovaly papírové evidence občanských, nebo řidičských průkazů, sociálního pojištění a dalších věcí. Bylo to skutečně napsáno na kartičkách a zamčeno někde v karuselech. Té paní, která karusely hlídala, se musel někdo prokázat, jestli do evidence smí nahlédnout, případně udělat kopii," popisuje slabiny státních úřadů.

"Když živelně začala elektronizace veřejné správy, tak se mimo jiné začaly překlápět papírové evidence do databází se vším, co v nich historicky bylo. Klíčovým identifikátorem každého z nás bylo rodné číslo," vysvětluje.

A dodává: "Kdyby dnes někdo chtěl zneužít mé údaje a dokázal systém nabořit, například přesvědčit pár správců sítí na jednom, na druhém, na desátém ministerstvu, tak o mně zjistí úplně všechno, protože všude jsem veden jako Zajíček s jedním rodným číslem."

Občan je neustále obtěžován

Aktuálně.cz: A vy to chcete svými zákony změnit?

Systémem základních registrů to chceme rozpojit. Namísto rodných čísel se zavádějí tzv. bezvýznamové identifikátory. Dá se říct, že v každé agendě bude každý z nás pod jiným číslem. Číslo přitom nebude sloužit ke komunikaci mezi úřady. Bezvýznamnové identifikátory se zavádějí společně se základními registry a kdyby se nezavedly, vzniklo by velké bezpečnostní riziko.

A.cz: Vedle převodu úředních dat do databází chcete lépe chránit osobní údaje. To je tedy záměr reformy?

Z roztříštěnosti evidencí, databází a rejstříků vyplývá ještě další potíž. Každý resort si data pořizuje znovu a znovu sám. Když si třeba sociálka pořizuje data o Zajíčkovi, tak si napíše jméno, adresu, číslo baráku a všechno ostatní. Když jdete pro řidičák, udělají to samé, opakuje se to, i když jdete pro občanku.

Občan je neustále obtěžován, aby o sobě neustále publikoval věci, které o něm stát vlastně ví. Úřady spolu nekomunikují, tak je musí říkat pořád dokola. Někdy se například změna bydliště špatně nahlásí, nenahlásí se vůbec, případně dojde k chybě v přepisu. Pak se zprávy o lidech míjejí kvůli špatným jménům, špatným adresám, špatným rodným číslům, špatným číslům občanek.

A.cz: Jak to může změnit systém základních registrů?

Systém základních registrů zajistí, že bude existovat právě jedno místo, které je oprávněno konkrétní údaj pořídit. Všechny orgány veřejné správy pak budou mít právo informaci v systému ověřit. To znamená, že novou adresu do toho systému zapíše vždy jenom jeden úřad, přiřazení člověka na adresu provede zase jiný úřad, a každý úřad bude mít možnost ověřit, že Zajíček bydlí na té adrese.

Na druhé straně se může na adresu zeptat pouze ten, kdo bude mít oprávnění. Třeba náměstek ministra vnitra se nemůže ptát, kde bydlí novinář Holub, protože oprávnění mít nebude. Pokud dotaz podám, systém zaznamená, že jsem to zkusil a že jsem byl odmítnut. Oprávnění bude mít ten, kdo vyřizuje vaši občanku nebo řidičák, protože tu informaci potřebuje.

Dnes přitom evidence neexistuje a systém je nebezpečný. Začne se v tom dělat velký pořádek. Klíčový bude registr práv a povinností, ve kterém budou popsány role jednotlivých úředníků.

Rodná čísla do roku 2025

A.cz: Systém ovšem nemusí bezpečně fungovat, pokud si příliš mnoho úředníků bude moci v databázích číst vaše údaje. To nehrozí?

Úředníci nebudou mít přístup do databází. Dáváme jim právo položit otázku a právo získat odpověď. Dnes třeba někdo přijde na Czech Point, tam zkontrolují jeho identifikaci a jeho jménem se pošle dotaz rejstříku trestů. Tam CzechPoint zaklepe na dveře, předloží dotaz v obálce s tím, že neví, kdo se na co ptá. Na rejstříku dotaz schroustá jejich informační systém, do Czech Pointu jako do vozíku dá odpověď zabalenou do dvou obálek. Pak se to vytiskne a člověku dá do ruky.

Stejné to bude v celém systému. Úředník nebude mít právo vlézt do jakékoli databáze. Bude mít pouze právo položit dotaz. Má Zajíček oprávnění k řízení silničního vozidla?

A.cz: Základní věcnou námitkou proti návrhům zákona je v tom, že se sama úřední dokumentace zase tolik nezmění. Sice budou bezvýznamové identifikátory, ale do roku 2025 se stejně budou používat rodná čísla. Znamená to, že ochrana osobních dat bude fungovat až za patnáct let?

To je trochu nedorozumění. Rodné číslo se po dohodě s Úřadem pro ochranu osobních údajů skutečně bude užívat maximálně do roku 2025. Platit ale bude princip, že rodné číslo zůstane zapouzdřeno uvnitř agendy a nebude užíváno ke komunikaci.

Když bude třeba sociálka ověřit na základě občanky v evidenci obyvatel, jestli mám nárok na sociální dávky, tak už se nesmí zeptat, jestli občan s tímto rodným číslem je Zajíček nebo není. Vždy se musí zeptat podle bezvýznamového identifikátoru.

Když v databázi České správy sociálního zabezpečení rodné číslo zůstane, bude to zpočátku užitečné, protože stále odstraňujeme duplicity rodných čísel se slovenskými spoluobčany, jsou i duplicity mezi českými občany.

A.cz: Když budu ovšem nepoctivým sociálním pracovníkem, tak si na vás podle rodného čísla nakonec stejně všechno zjistím. Není to tak?

Není. V některých agendách vůbec rodná čísla nebudou, v některých se rodná čísla vypustí za rok, za dva, nebo za pět let.

A.cz: Kde zůstanou do roku 2025?

U České správy sociálního zabezpečení, která je od narození do smrti, totéž platí pro zdravotní pojištění a pro evidenci obyvatel. Tady je důležité, aby se neudělala chyba. Kdybychom hned nahradili rodná čísla bezvýznamovými identifikátory, tak by se mohlo stát, že ho vymažeme z databáze a nebude existovat.

A.cz: U těchto tří databází může být rodné číslo do roku 2025?

Ano. A u některých - o tom je právě dohoda s Úřadem na ochranu osobních údajů - bude úřad kontrolovat, jak se tam rodná čísla užívají, jestli slouží, nebo neslouží k jednoznačné identifikaci lidí. Rozhodně nikdo nebude smět žádat informace podle vašeho rodného čísla.

Dispečer pro ochranu osobních údajů

A.cz: Ovšem evidenci o bezvýznamových identifikátorech bude mít ministerstvo vnitra a jeho úředníci se tak budou moci dostat ke všem údajům o mé osobě. To není nebezpečné?

Není to tak. Třeba na sociálním úřadě se budou jiní úředníci ptát: pro tohle evidenční bezvýznamové číslo chci vědět, jestli u vás má nedoplatek. Má to smysl, když chcete založit živnost. Ten dotaz ale nepůjde přes ministerstvo vnitra, protože bezvýznamové identifikátory vede Úřad na ochranu osobních údajů.

Na úřadě provedou spojení s jiným bezvýznamným identifikátorem stejné osoby u jiné agendy. Číslo z jedné agendy přitom druhé agendě nesdělí. Řeknou jenom to, že se mohou spojit a položit oprávněný dotaz. Otázka tedy bude znít: Dluží toto číslo na sociálce? Odpověď bude: Dluží. A živnostenský průkaz nedostanete.

Nebudou se sdělovat čísla jednotlivých agend a samozřejmě ani rodná čísla. Pokud by rodné číslo agendu opustilo a sloužilo ke komunikaci, vyměří úřad pokutu.

A.cz: Nemohou tedy data o občanech zneužít lidé z Úřadu pro ochranu osobních údajů?

Úřad vůbec neví, co se pod čísly z jednotlivých agend vyskytuje. Propojuje pouze číslo s číslem, ale vůbec neví, komu patří.

Registry nikdo nechtěl

A.cz: Vnitru přesto zůstane důležitá úloha, protože bude mít na starost správu registrů. Není to příliš?

Vnitro bude dělat správu datových schránek, zabezpečí ale jenom komunikaci. Samotný provoz datových schránek má na starost Česká pošta a do jejich obsahu vůbec neuvidí. Potom jsou čtyři správci základních registrů a existuje ještě něco jako Správa základních registrů, která zaručuje, aby registry fungovaly 24 hodin denně. Tu jmenuje ministr vnitra, ale je oddělena od registrů jako takových.

Správu základního registru obyvatel dělá ministerstvo vnitra, protože se generuje ze dvou základních systémů: evidence obyvatel a informačního systému o cizincích. Oboje má na starost ministerstvo, proto nemá logiku, aby to dělal někdo jiný. Registr územní identifikace dělá Český úřad zeměměřický a katastrální, registr právnických osob Český statistický úřad, registr práv a povinností bude spravovat ministerstvo vnitra, protože to je mimo jiné orgán, který odpovídá za veřejnou správu.

A.cz: Jenom tyto tři úřady - ministerstvo vnitra, katastry a statistický úřad - budou zapisovat údaje do základních registrů?

To by nebylo možné. To je vidět například na klíčovém registru adres a nemovitostí. V České republice neexistuje žádná soustava platných a známých adres a není jisté, kde lidé vlastně bydlí. Nejde o to, že bydlíte jinde, než máte trvalou adresu, ale třeba že máte bydliště v domě, který byl zbourán a už fyzicky neexistuje. Nebo máte bydliště v Gottwaldově ulici, která přitom už byla přejmenována na Wolkerovu.

Pak je samozřejmě problém s doručováním a se všemi informacemi, které se vztahují ke jménu a adrese. Při vzniku registru adres nám musí pomoci stavební úřady, které kolaudují nové domy, ale nejvíc bude záležet na obcích. O tom, jak se jmenuje ulice a jaké mají domy čísla, rozhoduje každá, i ta nejmenší obec v republice. I nejmenší starostové, kteří mají v obci 150 lidí, budou muset pořizovat do systému takovou základní informaci, kterou zastupitelstvo odhlasuje.

Bude to změna myšlení a revoluce ve způsobu užívání i pořizování údajů. Už jenom v tom, že bude na absolutní odpovědnosti toho, kdo data pořizuje.

A.cz: Proč ale chcete mít na vnitru střechovou Správu základních registrů? Mluvilo se o tom, že by ji mohla řídit přímo vláda.

Je pikantní, že se nám vyčítá, že bychom něco takového chtěli. Nechtěli, ale musí to být placeno z nějaké rozpočtové kapitoly. Úřadu vlády jsme to nabízeli. Ale u Správy základních registrů jde jen o technologické prostředí, tam se vůbec nejde do obsahu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy