Praha - Lidé si konečně budou moci bezplatně a snadno najít aktuální znění zákonů, jejichž dodržování po nich stát vyžaduje. Slibuje to koncepce elektronické Sbírky zákonů, kterou v pondělí schválila vláda. Systém přijde na stamiliony korun.
Koncepci dokončilo ministerstvo vnitra už před rokem a půl. Teprve nyní ji schválila vláda jako celek. A nejméně do začátku roku 2013 potrvá, než se e-Sbírka stane skutečností. Česko tak bude mít až desetileté zpoždění například za Rakouskem, Velkou Británií či Kyprem, a zhruba pětileté zpoždění třeba za Portugalskem, Maďarskem, Dánskem, Estonskem či Slovinskem - všude už obdobný systém funguje.
Zaplaťte, abyste věděli, co po vás stát chce
V současnosti je pro právní laiky značně obtížné najít aktuální znění alespoň těch nejdůležitějších zákonů. Přes časté novelizace totiž ani ty nejvýznamnější normy prakticky nevycházejí v úplném znění tak, aby se například běžný živnostník orientoval v celém předpisu a nemusel si jednotlivé změny "vpisovat" ručně do starších verzí zákona.
Kdo hledá například aktuální znění občanského či obchodního zákoníku, zákoníku práce nebo daňových zákonů, má v současnosti několik možností - ani jedna však není ideální.
Tou první je zkusit najít zákon na internetu například přes Google. Nemáte však prakticky žádnou jistotu, že nalezené znění zákona je aktuální a správné. Státní garanci či ochranu dokonce nenajdete ani na stránkách s jednoduchými názvy jako www.sbirka.cz nebo www.sbirkazakonu.cz. Stát sice chrání sousloví Sbírka zákonů zvláštním předpisem, doménu si ale pohlídat nedokázal.
Jistotou je sice tištěná Sbírka zákonů, vydávaná ministerstvem vnitra, i za tu je však nutné zaplatit. Zákony tam navíc nenajdete v úplném znění, ale většinou jen v podobě nepřehledných novel ve stylu v paragrafu 5 se slovo lehký nahrazuje slovem těžký a místo tečky následuje čárka a slova nedohodnou-li se jinak. Změny důležitých zákonů jsou zároveň občas ukryty pod nesouvisejícími názvy jako přílepky nebo souhrnné novely (typicky "zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů").
Pokud tedy zájemce chce úplné znění například zákoníku práce, je opět odkázán na knižní produkty soukromých vydavatelství - ty jsou ale placené a zdaleka ne vždy stíhají hned zaznamenat nejnovější změny.
Právě "zmatek v zákonech" je přitom jedním z největších nedostatků českého podnikatelského prostředí. Dlouhodobě to potvrzují například průzkumy Hospodářské komory.
Dva systémy. Oba s nedostatky
"Chápu, že zveřejňovat úplná znění v tištěné Sbírce zákonů je velice nákladné. Ale alespoň u nejdůležitějších předpisů by to mělo být samozřejmostí," říká plzeňský firemní právník Jaroslav Novotný. Stejně jako mnoho jeho kolegů a běžných podnikatelů však především nechápe, proč vláda lépe nevyužívá možnosti internetu.
Ministerstvo vnitra sice provozuje hned dvě různé internetové databáze, ale obě mají zásadní nedostatky: Databáze na stránkách ministerstva vnitra je pouhou kopií tištěné Sbírky ve formátu PDF, tedy bez možnosti fulltextového vyhledávání a bez možnosti najít aktuální znění předpisů. A databáze na Portálu veřejné správy pro změnu umožňuje najít přehlednější úplné znění, ale předpisy se v ní objevují až od data jejich účinnosti - tedy nikoliv hned po zveřejnění ve Sbírce zákonů, aby se na ně podnikatelé mohli včas připravit. Ani zde ale není možné snadné fulltextové vyhledávání.
Aktuální znění zákonů na státní portál dosud dodává soukromá společnost ASPI. Ta zároveň komerčně nabízí nejpoužívanější databázi zákonů, kterou využívají nejen podnikatelé, ale také právníci, soudci či ministerstva. Jinou možnost totiž ani nemají. Kromě ASPI či konkurenčního systému LexData od vydavatelství C. H. Beck nemají státní instituce žádný systém, který by je informoval o aktuálně účinném znění předpisů.
A právě to má změnit elektronická Sbírka zákonů, jejíž koncepci nyní konečně schválila vláda.
Neznalost zákona neomlouvá, ale...
Jedna ze základních právních zásad říká, že neznalost zákona neomlouvá. Jenže v čím dál tím nepřehlednějším právním systému České republiky se už přestávají orientovat i sami advokáti či soudci, natož drobní podnikatelé či běžní občané. O zbytečných výdajích ani nemluvě - například běžného živnostníka můžou zákony (nemluvě o nejrůznějších technických normách, pro něž však platí odlišná pravidla) vyjít každoročně i na desítky tisíc korun.
Také ministerstvo vnitra v návrhu e-Sbírky uznává, že je problematické vyžadovat dodržování zákonů, jestliže jsou nad rozumnou míru komplikované a nepřehledné. "Požadavku na znalost zákonů musí odpovídat povinnost státu umožnit veřejnosti ničím neomezený a přehledný přístup k tomu, co je v daném čase platným a účinným právem," konstatuje se v návrhu koncepce.
Elektronická Sbírka zákonů má oproti současnému stavu přinést bezplatná, snadno dostupná a oficiální aktuální znění zákonů na internetu. Navíc zpřehlední a zjednoduší situaci už při samotné přípravě a schvalování předpisů. Návrhy nových zákonů se budou povinně zadávat do takzvané e-Šablony. Také následné připomínkování proběhne elektronicky za použití elektronických podpisů.
Podobný pořádek má povinné používání šablony přinést i do projednávání zákonů ve sněmovně, kde právě nejrůznější pozměňovací návrhy a přílepky udělají paskvil třeba i z původně kvalitně připraveného vládního záměru. "Systém umožní, aby se každý pozměňovací návrh ihned promítl do úplného znění schvalovaného zákona, takže ostatní poslanci získají přehled o dopadech případné změny," vysvětluje náměstek ministra vnitra a hlavní autor návrhu Zdeněk Zajíček. "Elektronická šablona také umožní blokovat ty pozměňovací návrhy, které se v důsledku přijetí nebo nepřijetí předchozích návrhů staly nehlasovatelné," dodává.
Velký svod asi neprojde
Zatímco dosud je závazná jen tištěná Sbírka zákonů, podle schválené koncepce se stane závaznou i elektronická verze (tištěná zůstane například pro lidi, kteří nemají přístup k internetu). V případě rozporů bude mít přednost elektronická verze.
S projektem e-Sbírky už dříve přišlo sdružení eStát.cz, odkud pochází i Zajíček. Současný vládní návrh je však od původního záměru tak rozdílný, že jej kritizuje i jeho kolega z eStátu Dalibor Vermiřovský. Ten původně navrhoval, aby závaznou byla pouze elektronická verze. "Zachová-li se současné vydávání tištěné Sbírky, stát neušetří 200 milionů korun ročně za její výrobu, distribuci či nákup," upozorňuje Vermiřovský.
Zástupci eStátu kritizují také fakt, že narozdíl od původního záměru se do e-Sbírky dostanou jen nově přijaté (nebo novelizované) právní předpisy. "Předpisy publikované před vznikem elektronické Sbírky svou závaznou elektronickou podobu mít nebudou, což může do budoucna způsobit řadu komplikací," varuje Vermiřovský.
Zajíček však argumentuje tím, že aby bylo možné převést do e-Sbírky i předchozí platné zákony, musel by Parlament schválit speciální zákon o svodu platných právních předpisů. V něm by musel vyjmenovat úplně všechny zákony, které chce do e-Sbírky zařadit. "Nutností je ale politická dohoda, aby během celého průběhu projednávání svodového zákona nebyly předkládány a projednávány návrhy jiných právních předpisů. Navíc je nutné zakázat pozměňovací návrhy, aby se z čistě technického převodu již dávno platných předpisů do elektronické podoby nestala příležitost k jejich dodatečné změně," vysvětluje Zajíček možné problémy.
Kvůli možným komplikacím navrhuje Vermiřovský mnohem jednodušší postup, kdy by se převod uskutečnil pouhou novelou dosavadního zákona o Sbírce zákonů. 'Současné možnosti konverze dokumentů umožňují bezpečný převod dosavadního znění předpisů do e-Sbírky, přičemž vláda by garantovala neměnnost dat během transferu,' vysvětluje. Takovému postupu podle něj nebrání ani Ústava, která nepreferuje jednu či druhou formu sbírky.
Předražená cena?
Otazník visí i nad cenou celého informačního systému elektronické Sbírky. "Částka 600 milionů korun, navrhovaná ministerstvem vnitra, několikanásobně překračuje cenu, za kterou lze takový informační systém získat od komerčních poskytovatelů," dodává Vermiřovský. Za nesmyslné považuje i úvahy ministerstva o tom, že pro elektronickou Sbírku bude zřízen zcela nový Publikační úřad.
Právě veřejná zakázka na firmu, která celý systém vytvoří a bude provozovat (pod garancí ministerstva vnitra), může přinést další zpoždění nového systému.
