Praha - S odchylkami od původního plánu i od německého vzoru odstartuje v září česká verze takzvaného kurzarbeitu, tedy opatření na podporu udržení zaměstnanosti v období hospodářských potíží.
Tuzemská verze bude podle středečních Hospodářských novin dokonce štědřejší než v Německu.
Stát se nebude s firmami dělit o náklady, ale uhradí je celé sám, a to až po dobu půl roku. Zaměstnancům navíc půjdou namísto původně plánovaných 60 procent platu celé mzdy, maximálně stát uhradí 31 tisíc korun měsíčně na jednoho zaměstnance.
"Museli jsme to tak nastavit, abychom nenarazili na zákoník práce, na jehož změny teď není čas," řekl Hospodářským novinám náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Machotka.
Klička kolem rozpočtu
Nepůjde také o klasický kurzarbeit po vzoru Německa, který zaměstnancům zkracuje pracovní úvazek. Český model je založen na vzdělávání pracovníků.
"Po dobu, co pro daného zaměstnance není jeho obvyklá práce, si bude doplňovat vzdělání technického charakteru a zvyšovat kvalifikaci," řekl v rozhovoru novinám viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček.
Česká verze kurzarbeitu bude v praxi tedy vypadat tak, že zaměstnanci budou pracovat jeden až tři dny a zbytek pracovního týdne stráví na rekvalifikačních kurzech. Krize tak může některým podnikům alespoň v oblasti lidských zdrojů paradoxně prospět, když by po rekvalifikacích měly mít více kvalifikované zaměstnance.
Právě díky tomu, že lidé nebudou doma, ale budou se vzdělávat, se na celý projekt našly peníze. Ty nepůjdou přímo ze státního rozpočtu, což odmítal ministr financí, ale z evropských vzdělávacích fondů. Připraveno je podle Hospodářských novin 800 milionů korun, které mají být vyčerpány do konce roku 2013.
Úřad práce jako banka
To je suma, která nebude podle Juříčka stačit na pokrytí potřeb všech firem v problémech. Juříček odhaduje, že v ideálním případě by bylo potřeba 1,5 miliardy korun. Právě proto mají firmy, které o kurzarbeit budou žádat, procházet přísným výběrem.
„Úřady práce, které budou žádosti posuzovat, budou postupovat podobně, jako když banky schvalují úvěry," citují noviny Machotku.
„Čili podnik, který vyrábí hranaté televize, přestože všichni kupují placaté, a spěje ke krachu, nepodpoříme. Naopak firmě, které krátkodobě vypadly zakázky, ale jinak má reálný plán, pomůžeme," dokresluje ministerský náměstek.
Lepší než nic
Zástupci průmyslu, které Hospodářské noviny oslovily, reagují se smíšenými pocity. „Mrzí mě, že je program ministerstvem práce prezentován jako jakási podpora firem. Když ale tento model připravovali v Německu, chtěli ušetřit hlavně veřejné finance," citují například člena představenstva ocelárny Arcelor-Mittal Jana Rafaje.
Ten zároveň dodává: „Je to ale lepší než nic. Neříkám, že to nemůže pomoci."
Zástupci kolínské automobilky TPCA zase za brzdu celého projektu považují jeho krátkodobost. „Firmy, které stojí tváří v tvář dlouhodobějšímu poklesu, budou přistupovat spíš k propouštění. U krátkodobějších výkyvů to může být výhodné," citují Hospodářské noviny mluvčího TPCA Radka Kňavu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
