Odpovídali zaměstnanci velkých nadnárodních firem, z každé země vyslovilo názor sto lidí.
Výsledek je jasný: management si pro sebe určuje jiná etická měřítka než pro zbytek společnosti. A na prvním místě je zisk a růst společnosti, etické chování ne. Podle zaměstnanců se také v jejich firmách odehraje větší množství případů neetického chování, než kolik je hlášeno.
Co však ještě je a co už není etické? Manipulace finančních výkazů je podle téměř všech oslovených neetická, celá čtvrtina z nich by klidně pozvala obchodního partnera do striptýzového klubu. A dvě procenta dotázaných zaměstnanců v Česku by ani nepovažovala za problém přinést kancelářské potřeby z práce rodině nebo přátelům.
Infobox
PRÚZKUM:
- KDE: v pěti západoevropských (Nizozemsko SRN, Francie, Švýcarsko, Rakousko) a ve třech středoevropských zemích (Česká republika, Polsko a Maďarsko).
- KDY: v únoru a březnu.
- KDO: lidé z nadnárodních firem s počtem více než 1 tisíc zaměstnanců, odpovídali telefonicky z domova.
Prevence selhává
Podle zaměstnanců není neetické chování problém, který by jejich zaměstnavatel považoval za důležitý. Jen sedm procent respondentů si myslí, že je to jinak. V České republice je podle nich v centru pozornosti managementu růst (34 %), zisk (26 %) a image společnosti (21 %).
Víc než čtvrtina (26 %) českých zaměstnanců si myslí, že loni došlo v jejich společnosti k většímu počtu případů neetického chování, než kolik bylo ohlášeno, ve střední Evropě si to myslí méně lidí - v průměru 20 procent dotázaných.
"Tento pocit posiluje v lidech dojem, že jim neetické chování projde: prevence selhává a nedaří se odhalovat všechny případy. Můžeme to přirovnat k loterii: i malá naděje na výhru snadno převáží riziko velké ztráty," uvedl Markus Lohmeier, vedoucí sekce investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro Českou republiku a střední Evropu.
Pravidla? I když jsou, nedodržují se
Mít ve firmě pravidla, která by zabránila neetickému chování? Devět procent českých respondentů tvrdí, že jejich společnost žádná taková pravidla nemá. Význam jim přisuzují ale spíš lidé ve střední Evropě (48 %) než v Evropě západní (38 %). Každý desátý dotázaný Čech je přesvědčen, že tato pravidla se vůbec nedodržují, a jen o něco více než polovina dotázaných věří, že ostatní tato pravidla dodržují.
Každý čtvrtý respondent je přesvědčen, že v Česku si management určuje jiná pravidla pro sebe a jiná pro zbytek společnosti. Středoevropský průměr je ale ještě vyšší (38 procent), v západní Evropě hodnotí "tón" udávaný managementem negativně jen 22 procent dotázaných.
"To, jak zaměstnanci vnímají chování managementu, má zásadní vliv i na jejich vztah k všem formálním předpisům dané společnosti. Většina zaměstnanců následuje příkladu svých šéfů, aby posílili své šance na postup v kariéře, takže tento příklad má pro firemní kulturu a etické prostředí v dané společnosti zásadní význam," řekl Markus Lohmeier.
Já nic, to ostatní
Jen dvě procenta oslovených českých zaměstnanců odkryla tvář a přiznala, že se loni zachovala neeticky (průměr ve střední Evropě je 10 %, v západní 8 %). Naproti tomu každý osmý Čech a každý pátý Středoevropan řekl, že se jeho kolegové chovají hůř než on sám.
"Odpověď "Ostatní to dělají taky" svědčí o snaze ospravedlňovat vlastní neetické chování chováním jiných. Dokud budou mít lidé pocit, že ostatní jsou ještě horší než oni sami, mohou si snadno namlouvat, že jejich vlastní chování je v pořádku," míní Lohmeier.
