Přestože se Česko vyhřívá na výsluní ekonomického růstu a průměrné mzdy rostou slušným tempem, minimální, zákonem stanovená mzda by podle zaměstnavatelů růst neměla.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se minimální mzda týká asi dvou až tří procent zaměstnanců. Ti vykonávají především manuální práci, která neklade žádné nároky na kvalifikaci.
Venkov v ohrožení?
Přestože se jedná o celkově malý počet zaměstnanců, negativní dopady zvyšování minimální mzdy se týkají především specifických oblastí. Ve větších městech nemají zaměstnavatelé problém s placením vyšších než minimálních mezd. Jsou ale regiony, kde je minimální mzda běžnou sazbou. Jde hlavně o zemědělské a venkovské oblasti.
Zde pak může podle zástupců zaměstnavatelů docházet k vážným problémům.
Ti požadují, aby byla pro příští rok zmražena na stávající úrovni - 7955 korun. Případný nárůst by podle nich totiž znamenal přílišnou ekonomickou zátěž především pro malé podniky.
Úředníci chtějí růst
Jenže Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od ledna další zvýšení minimální mzdy o 3,1 procenta. I tento nárůst připadá opoziční ČSSD a odborům příliš nízký.
"Toto navýšení představuje další komplikaci ekonomických podmínek především pro menší podnikatelské subjekty," řekl předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Důsledkem navýšení minimální mzdy by podle něj mohlo dojít až k propouštění a omezování mzdových nákladů.
"Proto KZPS navrhuje minimální mzdu alespoň na jeden rok zmrazit," podotkl Wiesner.
Minimální roste rychleji
Argumentem pro zmrazení růstu minimální mzdy je podle generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy Zdeňka Lišky i fakt, že minimální mzda od roku 1999 roste mnohem rychleji než mzda průměrná.
Zatímco minimální mzda za posledních sedm let poskočila na 2,2násobek, průměrná "pouze" na 1,58násobek své hodnoty z roku 1999.
Letošní nárůst minimální mzdy dosáhl díky dvojímu zvyšování deseti procent, průměrná mzda by letos měla růst přibližně o sedm procent.
Ta ovšem za rok 2006 zřejmě překoná hranici dvaceti tisíc korun, a bude tak 2,5krát vyšší, než je mzda minimální.
Zachránit proti dávkám
Proti těmto argumentům ale vystupuje stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach z ČSSD. Tříprocentní nárůst podle něj jen stěží vyrovnává rychlý růst ekonomiky, a je nedostatečný.
Nízká minimální mzda totiž může odrazovat od práce a některé rodiny může uvrhnout do situace, kdy začnou raději žít ze sociálních dávek.
Ministerstvo má k celé věci zatím vlažný postoj.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) tvrdí, že výše minimální mzdy bude předmětem dalších jednání, a to i v rámci tripartity, která zahrnuje zástupce vlády, odborů a zaměstnavatelů.
Hlas odborů
Své si ale k celé záležitosti řeknou i odbory.
Českomoravská konfederace odborových svazů prosazuje, aby se minimální mzda nedostávala pod 40 procent průměrné mzdy.
"Proto zvýšení, ke kterému chce MPSV přikročit, považujeme za naprosto nedostatečné," sdělila nedávno mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.
Minimální mzda by tak podle ní přestávala plnit svoji funkci, aby se zaměstnanec pracující osm hodin v nejméně kvalifikované práci byl schopen uživit lépe než na sociálních dávkách.
