Popularita světlých piv v Česku se sice zdá být neotřesitelná, přesto malé i větší pivovary čím dál více představují nové speciality. Jedním z posledních počinů je Reserva 2013 z brněnského pivovaru Starobrno - první pivo z průmyslového pivovaru v Česku, které je vhodné k archivování.
"Je uvařeno ze tří druhů moravského sladu a tršického chmele. Jde o důkaz toho, že se na Moravě rodí nejen skvělé víno, ale také ten nejlepší ječmen pro výrobu pivovarského sladu na světě," tvrdí Milan Schramm, vrchní sládek a ředitel pivovaru Starobrno.
Reserva 2013 je osmnáctistupňový speciál, který obsahuje osm procent alkoholu. Barva je sytá a poměrně tmavá, s tóny koňaku. Lahev o obsahu 0,75 litru je stejně jako šampaňské uzavřena korkem (champaign uzávěrem) a zabalena v dárkové papírové krabici.
Cena v obchodech? Sto korun.
Archivování piv se v Česku zatím věnuje jen několik málo nadšenců. "Před několika lety jsme v bývalé zemědělské usedlosti vybudovali archiv v krásném sklepě. Nyní je v něm několik stovek lahví," říká Karel Nečada, vrchní archivář archivu, který v jedné vesničce na Vysočině, nedaleko Žďáru nad Sázavou.
První pivotéka?
Část uložených lahví nabízejí i k prodeji. "Na uživení to zatím rozhodně není. Pořádáme ale ochutnávky, vždy tak jednu za čtvrt roku a po nich si jejich účastníci vždy nějakou lahev s sebou odnesou," uvádí Nečada.
Přitom například v Belgii existují pivotéky, kde si lze zakoupit jednak čerstvě uvařené pivo pro archivaci nebo si koupit již "uleželé" pivo ve stáří od jednoho po několik let. "Samozřejmě, čím je starší, tím je dražší," říká Nečada.
Na archivování jsou podle něj nejlepší piva tmavá nebo s větším množstvím barvících a karamelových sladů. Naopak světlejší piva založená na chmelové hořkosti své nejlepší chuti časem spíše ztrácí. To, zda je archivní pivo uzavřeno korkovým špuntem nebo klasickým korunkovým uzávěrem není podle něho pro archivování na několik let zase až tak důležité.
Nečada doporučuje piva archivovat rok až tři roky. "Takových, u kterých se jejich vlastnosti vylepšují během jednoho až tří let, je poměrně velká řada a dokonce několik z nich lze koupit i v běžných tuzemských obchodech," říká. Jako příklad lze uvést nejrozšířenější belgické klášterní pivo Leffe či Affligem ze stejné země. U podobných piv je uvedena na lahvích i trvanlivost obvykle kolem dvou let.
"Existují však i speciální piva jako například belgické Gueze Tilquin. Vyrábí se v domácnostech v okolí Bruselu a pak ho specializované firmy blendují. Nejprve leží v mělkých kádích i několik měsíců. V sudech pak před lahvováním zraje ještě čtyři roky. Trvanlivost je pak deset let a během té doby cena vzroste až desetkrát," zmiňuje Nečada jednu ze zajímavostí.
Desítky tisíc korun
"Do archivu nakupujeme i jiné speciality. Například limitované edice piv, jichž existuje třeba jen několik tisíc lahví. U nich se pak pořizovací cena za jednu třetinkovou lahev pohybuje v přepočtu i 400 korun," uvádí Nečada. Piva pocházejí z různých zemí - většinou z Belgie, Rakouska, Německa, ale třeba i ze Skotska, Francie a USA.
Pro zájemce jsou na speciálních serverech v nabídce piva třeba i sto let stará v ceně několika desítek tisíc korun za lahev.
Těm, kteří si chtějí pár lahví zakoupit a skutečně je archivovat, Nečada radí, aby je nechali v temném a suchém místě, ideálně ve sklepě, kde je stálá teplota v rozmezí 11 až 14 stupňů Celsia. Láhve by měly stát, aby se kvasnice držely u dna.
