Praha - Po desítkách let rozorávání krajiny a likvidace mezí, skupin stromů a stromořadí na zemědělské půdě budou tuzemští zemědělci konečně finančně motivováni k tomu, aby tak nečinili. Pokud by totiž na svých pozemcích neudržovali takzvané krajinné prvky, ztratili by nárok na dotace.
Podle Svazu marginálních oblastí ovšem nejsou krajinné prvky, o které mají farmáři pečovat, vůbec definovány. Stát by se tak přitom mělo nejpozději do konce příštího roku, jinak jsou podle svazu ohroženy přímé platby z Evropské unie okolo deseti miliard korun.
Jak zaplatit meze
Uvedený termín potvrzuje i náměstek Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. "Výplata přímých plateb je podmíněna dodržováním správné zemědělské a enviromentální praxe, kterou bude Česká republika povinna uplatňovat od roku 2009," říká Doucha.
Pokud by při kontrole příjemců dotací zjistil Státní zemědělský intervenční fond, že zemědělci tyto zásady nedodržují, znamenalo by to podle Douchy minimálně vysoké penalizace příslušných zemědělských podniků.
Svaz odhaduje, že krajinné prvky činí asi procento zemědělské půdy.
V současné době představují krajinné prvky bílá místa, která se nepočítají do zemědělské půdy a zemědělci tak na ně nedostávají žádné dotační podpory. Proto je pro ně podnikatelsky výhodnější stromy vykácet, meze rozorat a rozšířit tak plochu půdy, na kterou je možné dotace čerpat.
ČTĚTE VÍCE
- Evropa chce jíst levněji. Ruší cla na obilí
- Škrty Bruselu nejvíc poškodí Česko. Přijde o 9 miliard
- Brusel chce ubrat peníze velkým farmám
- Expert radí: Zemědělskou půdu na úvěr? Ano, i s dotací
- Zemědělec: Dotace na mé pozemky posílá stát jinému
- Státu hrozí, že zaplatí miliardy za JZD
- Tři země spolknou polovinu zemědělských dotací EU
- Stát posílá milionové dotace nesprávným zemědělscům
To by se mělo podle poradce ministra zemědělství Josefa Stehlíka od roku 2009 změnit. "Krajinné prvky by se začlenily do půdních bloků a přímé platby by se rozpočítaly i na ně," konstatuje Stehlík.
Soupis remízků a mezí není
Vzhledem k tomu ale, že neexistuje jejich evidence, hodlá podle Stehlíka ministerstvo nejprve v rámci nějaké vytipované oblasti zjistit, jak velké procento na zemědělské půdě vůbec představují. Pokud by totiž tvořily hájky, remízky či meze příliš vysoké procento, klesla by sazba přímých plateb na plochu.
Ve starých členských zemí EU je podmínkou čerpání dotací zachování krajinných prvků již v současné době. Na rozdíl od českých zemědělců ale čerpají jejich tamní kolegové na jejich udržování podpůrné prostředky.
Podpora údržby již existujících krajinných prvků je ale podle Stehlíka i Douchy jen základním prvkem podpory pestrosti krajiny. V programech rozvoje venkova by se měly v následujících letech totiž objevit opatření motivující zemědělce k vytváření a údržbě nových krajinných prvků.
Ty obvykle vznikají v rámci komplexních pozemkových úprav, jejich smyslem je přitom také minimalizace klimatických rizik, zejména prevence místních povodní.
