Praha - Smršť hlášení o vývoji ekonomik v Evropě přinesla málo příjemných zjištění, ale na jejím pozadí se už klube pro Česko ještě horší pokračování.

Z tuzemských průmyslových firem přicházejí nejhorší data za poslední tři roky, navíc nápadně kopírující situaci z října 2008, tedy z počátku hlubokého průmyslového propadu během finanční krize.

Deník Insider ve svém čtvrtečním vydání informoval, že výzkum ekonomického klimatu publikovaný ČSÚ a čtvrtletní průzkumy Svazu průmyslu a České národní banky shodně ukazují, jak černě vidí majitelé a vrcholní manažeři firem příští měsíce.

Zlepšení v příštích třech nebo šesti měsících očekává jen desetina firem. O tom, že za tři měsíce bude hůře, jsou přesvědčení manažeři z pětiny dotázaných firem, zhoršení za šest měsíců čeká sedmina z nich.

To vše za situace, kdy eurozóna upadla do recese, jak ukázalo čtvrteční hlášení Eurostatu. Také Český statistický úřad v předběžném odhadu přišel s informací, že tuzemské hospodářství propadá, meziročně o procento a půl.

První potopené firmy

Potíže v průmyslových firmách, které jsou v některých regionech klíčovými zaměstnavateli, přináší už první oběti.  „Výrobu přerušilo už víc podniků, vedle žateckého Panasonicu to je firma Solar, která dělá solární panely ve Valašském Meziříčí. Bohužel nedaleko odtamtud je v podobné situaci Zbrojovka Vsetín," vypočítává předseda odborového svazu Kovo Josef Středula a připomíná, že se snižuje počet vozů vyrobených ve všech tuzemských automobilkách. "Je vidět, že přichází další vlna krize," dodává Středula.

Překvapivě dobře v nových statistikách dopadlo jen Německo,  kde se o růst postaral pokles dovozu (pro Česko ale nic příjemného) a také nárůst rodinné a vládní spotřeby (který se u nás ani v náznacích nekoná).

Ale i v Německu je patrný pokles průmyslových investic, který na rozdíl od hlášení o vývoji HDP poukazuje na vývoj v příštích měsících.

Evropské krize a malá poptávka doma

Zhoršení nálady tuzemských průmyslníků je možné, jak uvádí na konkrétních číslech deník Insider, spojovat s dopady dluhové krize v eurozóně, ale průzkumy Svazu průmyslu detailně ukazují, že podstatnějším a častějším faktorem, který firmám představujícím zhruba třetinu celé ekonomiky komplikuje život, je výpadek tuzemské poptávky.

K tomu přispěla úsporná politika Nečasovy vlády, jejíž škrty a zvýšení DPH postihlo odběratele ve stavebnictví i prodej spotřebního zboží.

Za hlavní příčinu prohlubujícího se poklesu HDP v prvních třech čtvrtletích letošního roku označují také statistici z ČSÚ především slábnoucí domácí poptávku. Snížily se zejména investice do staveb, strojního vybavení a dopravních prostředků. "Klesající tendenci však měly i spotřební výdaje domácností," doplňuje ČSÚ.

Podle analytiků je očekávané zpomalení větší, než se čekalo. V regionu střední Evropy navíc nepatříme k žádným premiantům - sousední Slovensko rostlo ve stejném období meziročně o 2,5 procenta.

Slova odborářského bosse Středuly podtrhuje i expert průmyslníků. „Nejistá je předpověď pro rok 2013, kdy předpokládáme jen velmi mírný nárůst HDP. Připouštíme, že i odhady pro příští rok bude navíc třeba průběžně korigovat," uvedl Boris Dlouhý, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

Čtěte podrobnosti v placeném deníku Insider:
Podrobná data z průmyslových firem: Jak se na novou krizi dívají manažeři? Co čekali od Nečasovy vlády a co jim skutečně přinesla?