Lucemburk - Eurozóna spadla do recese, její hrubý domácí produkt totiž už druhé čtvrtletí po sobě klesal. Za červenec až září se ve srovnání s předchozím kvartálem snížil o 0,1 procenta.
Evropská unie jako celek si podle statistik, které ve čtvrtek vydal Eurostat, vedla lépe a vykázala růst o 0,1 procenta. Pro srovnání, ve druhém kvartále jak země měnové unie, tak EU 27 klesaly o 0,2 procenta.
Starému kontinentu se tak dařilo hůře než například Spojeným státům americkým, které ve stejném období vykázaly mezičtvrtletní nárůst o 0,5 procenta. V Japonsku naopak ekonomika spadla o 0,9 procenta.
Nejvíce HDP rostl v pobaltských republikách. V Estonsku a Lotyšsku o 1,7 procenta, v Litvě o 1,3 procenta. Jednoprocentní růst zaznamenala Velká Británie.
K zemím EU, kde došlo k propadu, patří i Česká republika. Podle dat, která zveřejnil Český statistický úřad, by to měly být 0,3 procenta. Podobně na tom byly krizí zasažené Španělsko, Portugalsko či Kypr. Údaje o HDP v Řecku a Itálii Eurostat nezveřejnil.
Meziročně si pohoršily oba evropské celky. V sedmnácti státech, které platí eurem, klesl HDP o 0,6 procenta a v celé Unii o 0,4 procenta.
Krize v EU? Nic nového
S viditelnou ekonomickou nestabilitou se část zemí eurozóny potýká již několik let - například dluhová krize Řecka leží politikům na stole již od podzimu 2009.
Světlo na konci tunelu přitom stále nepřichází - už teď je jasné, že původní cíl snížit do roku 2020 vládní dluh na 120 procent HDP se Řecku nepodaří. Finanční injekce od Evropy zatím příliš nepomohly, výměnou za poskytnuté peníze je navíc Řecko nucené přijímat tvrdé škrty, což vede k poklesu mezd, spotřeby i výroby.
Kromě několika záchranných balíčků, které neputovaly pouze do Řecka, zástupci eurozóny představili návrhy různých opatření, která mají měnovou unii reformovat a především zabránit vznik jakékoliv další budoucí krize.
Nejnovějším krokem je například pokus o vytvoření nového bankovního dohledu, který by měla vést Evropská centrální banka.
