A nepůjde jen o technické záležitosti, jako je mediálně známé zavádění bezdotykových kohoutků, ale také o mikrobiologické normy. "Příslušnou prováděcí vyhlášku právě připravují veterinární hygienici," potvrdil serveru Aktuálně.cz šéf legislativně-právního odboru Státní veterinární správy Jaroslav Souček.

S novelizací současného zákona přišel místopředseda parlamentního zemědělského výboru Jaroslav Pešán. Ta dává šanci menším tuzemským výrobcům potravin živočišného původu využívat výjimky EU, které podporují krajové speciality.

"Tuto možnost teoreticky poskytovalo i předešlé znění zákona," připouští Pešán. "Nicméně chybělo v něm zmocnění pro vydání prováděcího předpisu, který stanoví, kdy mohou veterináři konkrétní výjimky povolit," dodal.

Souček slibuje, že by příslušná vyhláška, která podpoří regionální uzenářské či mlékárenské speciality, měla být hotova do tří měsíců. Pak musí projít vládou a odkývat ji musí i Brusel. "Reálným termínem, kdy se objeví ve sbírce zákonů, je poslední prosincový den letošního roku," míní Souček.

Využívání takovýchto úlev je v celé Unii naprosto běžné. "Jde například o zmírnění požadavků na vstupní suroviny pro výrobu potravin," upřesnil Souček.

A brzy budou moci z výjimek profitovat i čeští výrobci. "Ušetří jim to mnoho peněz a zvýší to jejich konkurenceschopnost na trhu," dodává Pešán.

Podle mluvčího veterinární správy Josefa Dubna patří do kategorie malých zpracovatelů například jatka na porážení 20 kusů skotu týdně, bourárny na pět tun masa týdně, drůbeží porážky na 150 000 kusů drůbeže ročně či porcovny drůbeže na tři tuny týdně.

Při výrobě masných výrobků je možná maximální produkce 7,5 tuny týdně, za malé výrobce jsou také považovány mlékárny, které zpracují maximálně dva miliony litrů mléka za rok.

Autor je spolupracovníkem redakce