Praha - Politici se na nadcházející schůzi sněmovny utkají o to, jak bojovat proti celosvětové finanční krizi, která už zasáhla českou ekonomiku. Její tempo v letošním roce poklesne více, než se dosud odhadovalo.
I když oproti jiným zemím už má česká vláda zpoždění, v tuto chvíli vůbec není jasné, zda strany koalice či opozice navrhnou jakákoli konkrétní opatření.
Hlavní ekonomický stratég vlády ministr financí Miroslav Kalousek opatrně tvrdí, že nástroje proti krizi budou připraveny do konce měsíce. Do té doby se ekonomičtí ministři sejdou se skupinou expertů NERV a něco navrhnou.
A opozice? Šéf ČSSD Jiří Paroubek říká, že ve sněmovně zkusí své návrhy prosadit.
Dva měsíce za Varšavou
Vývoj české ekonomiky odpovídá polskému hospodářství, varšavský kabinet Donalda Tuska však schválil postup proti krizi už v listopadu.
| Čtěte také: Česko a krize: Proti Polsku jsme dva měsíce pozadu |
Dodnes Poláci stihli prosadit jen minimum protikrizových opatření.
Vláda sice navrhla změny některých zákonů, čeká však na souhlas parlamentu.
"Už navrhujeme čtvrtou verzi protikrizových opatření. Není naší vinou, že se o nich ještě nezačalo diskutovat," obhajuje aktivity ČSSD její hlavní ekonomický expert Jiří Havel.
Sociální demokraté se dokonce chystají vládu svrhnout, pokud ministři nepřijdou s nějakými protikrizovými návrhy během února. Rozdíly v opatřeních, které už doporučila ČSSD a o kterých dva týdny diskutuje vládní NERV, přitom nejsou zásadní.
| Čtěte také: Státní finanční polštář pro krizi je zatím 6,5 miliardy |
Po vzoru Evropy
Vláda ani opozice nehledají léky proti krizi jinde, než je dosud hledaly vlády ostatních evropských zemí.
Rychlejší odpisy pro podnikové investice, státní garance pro provozní úvěry firem, vyšší investice do ekologie a dopravy, pokud možno z bruselských dotací.
Takové léky navrhuje polský kabinet, spolu s ním česká vláda i opozice. Poláci ovšem mají dvouměsíční náskok pro uvedení záchranného balíčku do praxe.
| Čtěte také: To jsou léky na krizi: Zateplení, vzdělání, dálnice |
Otázka míry
Podle ekonoma Miroslava Zámečníka, který patří do vládního protikrizového týmu NERV, má stát podporovat především zaměstnavatele, protože nikdo jiný práci nenabízí.
Sociální demokraté zvolili jinou filozofii a tvrdí, že stát musí pomoci všem, kteří krizi nezpůsobili, konkrétně zaměstnancům, rodinám s dětmi a penzistům.
| Čtěte také: Jedny volby vyhrála ČSSD s poplatky, teď zkusí krizi |
Experti vlády a opozice se shodnou v tom nejdůležitějším. Ať zásahy proti krizi pomohou firmám nebo běžným lidem, dopady krize neodvrátí, mohou je jenom zmírnit.
"Je mi to hrozně líto a nikomu ve firmách nezávidím příští měsíce," říká rovnou Miroslav Zámečník.
Sázka na Obamu
Připomíná, jak v letech 1998-2000 podniky jen velmi těžko sháněly peníze na udržení běžného provozu. Letos je propad zakázek ještě větší a navíc nezbývá než čekat, až se z recese vzpamatují západoevropské ekonomiky a začnou opět brát české zboží.
Opoziční ekonomové říkají totéž, nechtějí však být citováni.
"Půjde jen o psychologická opatření, pokud se Obamovi nepodaří obrátit k lepšímu americkou ekonomiku," souhlasí se Zámečníkovým hodnocením protikrizových opatření ekonom z blízkého okolí Jiřího Paroubka.
| Čtěte také: Obamův záchranný plán: Otázky a odpovědi |
