Brno - Jedna z největších farmaceutických firem na světě GlaxoSmithKline nešířila v Česku svými reklamami strach a paniku a nemusí tak za ně platit pokutu.
Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, podle kterého byly reklamy upozorňující na nebezpečí paradentózy s krvavými dásněmi a vypadávajícími zuby sice hodně naturalistické, nebyly ale v rozporu s dobrými mravy.
Reklamu společnosti vysílají všechny české celoplošné televize. Radě pro televizní a rozhlasové vysílání se ale reklama nelíbila a rozhodla se firmu za ni pokutovat padesáti tisíci korunami.
Motiv strachu na diváky
"K porušení zákona došlo tak, že reklamní spot využíval motivu strachu, který vyznívá jako ultimativní výhrůžka typu 'buď krev a paradentóza s následnou ztrátou chrupu, nebo náš výrobek'," rozhodli radní.
Firma ale s pokutou nesouhlasila a obrátila se na soud. Už Městský soud v Praze rozhodl, že rada pochybila a má celou reklamu projednat znovu. "Obavy o zdraví jsou přirozené, onemocnění paradentózou má kromě dopadu na zdravotní stav i dopady estetické. Soud však měl za to, že reklama spíše pouze upozorňuje na možné onemocnění, než aby vyvolávala pocit strachu," rozhodli pražští soudci.
Televizní radní ale považovali spor za natolik zásadní, že se obrátili se stížností na Nejvyšší správní soud. Podle rady z reklamy přímo čiší ultimativní výhružka, a proto je v rozporu s dobrými mravy - vyvolává v lidech strach ze zdravotních komplikací.
To ale senát Nejvyššího správního soudu vedený předsedou soudu Josefem Baxou jednoznačně odmítl a rozhodl, že firma pokutována být nemá. Podle soudců totiž nejde říci, ža každý motiv strachu v reklamě je automaticky protiprávní.
"Například upoutávka na hororový film bude nepochybně s prvkem strachu pracovat. Jen z tohoto faktu však samozřejmě nelze dovodit, že by se tím dostala také do rozporu s dobrými mravy," rozhodli soudci.
Nikde nezazněla výhružka
Soud také ve svém zdůvodnění uvedl, že každý člověk vnímá strach jinak, bojí se jiných věcí. "Vnímání strachu proto může být v jednotlivých případech odlišné podle adresáta reklamy. Nicméně je nepochybné, že se dá říci, z čeho má většinová společnost strach," uvedli soudci.
Podle soudu informace spotřebitele o možné nemoci (paradentóza, encefalitida, rýma, rakovina atd.) a jejím průběhu není vždy bez dalšího využitím motivu strachu.
"Účelem reklamy je bezesporu propagace výrobku, je tedy zcela logické, že reklama na daný problém nabízí jako řešení svůj výrobek. Reklama sice upozorňuje na riziko nemoci poněkud naturalistickým způsobem, nicméně v tom nelze shledávat rozpor s dobrými mravy tím, že reklama může též u některých diváků vyvolat strach," rozhodli soudci s tím, že v reklamě nikde nezazněla ultimativní výhružka typu "buď nemoc, nebo náš výrobek."
Firma GlaxoSmithKline je podle tržeb druhou největší farmaceutickou firmou na světě, Ve světě zaměstnává více než 100 tisíc lidí, z nichž přibližně 40 tisíc je zaměstnáno v 80 výrobních místech a více než 15 tisíc pracuje ve výzkumných a vývojových laboratořích firmy.
