České Budějovice/Brno - Třetinu domácností Českých Budějovic, tedy asi 15 tisíc tamních bytů, bude možná už v roce 2015 vyhřívat "atomové teplo" z Jaderné elektrárny Temelín.
ČEZ totiž schválil podnikatelský záměr na stavbu zhruba 25 kilometrů dlouhého teplovodu z jaderné elektrárny. Investice by měla přijít na 1,5 miliardy korun.
Deníku Aktuálně.cz to řekla mluvčí podniku Eva Nováková.
"Záměr schválilo v září představenstvo společnosti a v listopadu pak i její dozorčí rada," řekla Nováková.
ČEZ přitom počítá se stejným teplovodem také z Dukovan do Brna. "Tento projekt čeká na rozhodnutí města o energetické koncepci," upřesnila Nováková.
S teplovody se počítalo už při plánování obou elektráren. Po čtvrt století tak Česko zažívá návrat k socialistickým projektům z 80. let, jejichž realizaci přerušil revoluční listopad 1989.
Úřady daly zelenou i teplu z Dukovan
"Na rozdíl od původních plánů z doby výstavby elektrárny by se již nemělo jednat o nadzemní vedení, ale o moderní předem izolované potrubí uložené v zemi. Celá trasa je navržena v potrubí o vnitřním průměru 500mm," sdělila o teplovodu z Temelína mluvčí Nováková.
Jaderné elektrárny využívají k výrobě elektřiny páru roztáčející turbíny. Až dvě třetiny takto vzniklého tepla dnes unikají bez využití pryč.
ČEZ by proto rád toto teplo spoutal a dálkovými teplovody ho dodával velkým městským teplárnám. Investice je to tím lákavější, že se chystá rozšíření jaderných elektráren o nové bloky.
Teplovody z Dukovan a Temelína dostaly od ministerstva životního prostředí zelenou loni v říjnu, respektive letos v únoru. Podle úřadu totiž oba projekty nemají významný vliv na životní prostředí, a nebudou tak muset projít studií dopadů na ekologii známou pod zkratkou EIA.
Nejdál je příprava teplovodu z Temelína. "Projekt je zařazen v nově platných zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje a ČEZ již připravuje dokumentaci pro územní rozhodnutí. Pokud vše půjde dobře, již v roce 2015 by se tepla z jádra mohlo v Českých Budějovicích dočkat asi 15 000 bytů," vysvětlila Nováková.
Podle zprávy ČEZ z letošního ledna by teplo z Temelína mělo zásobovat tamní sídliště Máj, Šumava a Vltava.
ČEZ už o podmínkách dodávek tepla jedná s představiteli Českých Budějovic a s vedením společnosti Teplárna České Budějovice.
Milion gigajoulů ročně bez nového zdroje
"Pokud vše dobře dopadne, bude začátkem roku 2012 podána žádost o územní rozhodnutí a začátkem roku 2013 by mohla být stavba zahájena. Po dokončení by měl teplovod zásobovat zhruba třetinu města a dodávat zhruba milion gigajoulů tepla," upřesnila mluvčí.
Budějovice ale nebudou první město, které Temelín vytopí. O teplovodním propojení Temelína a Českých Budějovic se uvažovalo již v roce 1988. Nakonec byl ale postaven teplovod jen do Týna nad Vltavou, kam elektrárna dodává teplo od podzimu 1998.
"V případě Brna nejsme tak daleko, ale také na tom pracujeme," dodala mluvčí, podle níž už analýza stejně jako u jihočeského teplovodu potvrdila, že dodávka tepla je "konkurenceschopná", jinými slovy, že se ČEZ stavba vyplatí.
Ekologům se plány ČEZ příliš nelíbí. Podle Hnutí Duha totiž potenciálně podrývají nejúčinnější nástroj boje proti globálnímu oteplování, kterým jsou tepelné úspory a větší využití obnovitelných zdrojů.
Na druhou stranu - bez ohledu na postoj k jádru - teplovod je právě úsporou energie, která by jinak vylétla oknem, a v okolí zásobovaných měst navíc, alespoň podle ČEZ, výrazně sníží emise.
Konkrétně budějovická teplárna spaluje ročně 300 tisíc tun uhlí, po připojení na teplovod by toto číslo, a tím i emise, kleslo podle Novákové na polovinu. Teplovod z Dukovan by zase podle propočtů energetiků z 90. let ušetřil tamnímu ovzduší exhalace ze stovek milionů kubíků plynu a mazutu ročně.
Teplo z jádra chtěla i Ostrava
To je také důvod, proč počátkem loňského roku oprášila podobný plán na teplovod ze zvažované jaderné elektrárny Blahutovice i hospodářská komora smogem dušeného Ostravska.
"Nemám nic proti Temelínu nebo Dukovanům, ale stavíme opět nové jaderné bloky v místech s nejnižší spotřebou elektřiny," řekl tehdy předseda Hospodářské komory Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.
"V tomto směru vůbec žádné plány nechystáme," reagoval na to před rokem mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Pozemek pro budoucí elektrárnu je podle něj potřeba zachovat. "My se ale jaderné elektrárny v Blahutovicích zřejmě nedožijeme," dodal.
