Analýza - "Dovolím si navrhnout změny, které by umožnily pružné refinancování státního dluhu. Bude záležet na vaší úvaze, zda s nimi při čtení budete, či nebudete souhlasit," řekl ve středu odcházející ministr financí Miroslav Kalousek poloprázdné sněmovně.
Nikdo z poslanců neprotestoval ani se nedivil, když Kalousek doporučil zákon, podle kterého si jeho nástupce bude moci půjčit částku ve výši 15 procent rozpočtových výdajů. Letos půjde o částku 172 miliard, a stát se tak zadluží pěti procenty svého ekonomického výkonu (HDP). Na průměrnou čtyřčlennou rodinu připadne dluh za 70 tisíc korun.
Kalousek tvrdí, že odpovědnost za rekordní schodek nesou předchozí levicové vlády. "Při pětiprocentním růstu není těžké dosáhnout přebytku dvou procent HDP. My jsme měli dvouprocentní schodek," upozorňuje, že při ekonomickém poklesu automaticky klesají daňové příjmy a v důsledku roste deficit.
Ani stínový ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) neříká, že schodek je příliš vysoký. Obává se ale, že naroste až do sedmi procent HDP. Tak velkou finanční částku už nemusí Čechům nikdo půjčit.
Půjčky místo daní
Sobotka tím zmínil noční můru finančníků všech států ze středovýchodní Evropy a Latinské Ameriky.
Dnes není pro nikoho hlavní potíž výše schodku. Spojené státy si letos půjčí 13 procent svého HDP, Velká Británie a Irsko přes 12 procent.
Další vyspělé země očekávají schodek okolo pěti procent, tedy stejně jako Češi. V příštím roce to bude ještě víc, například pro Německo předpovídá Mezinárodní měnový fond 6,1 procenta HDP, pro Japonsko 9,6 procenta.
I když příjmy z daní klesají, Američané, Britové i Němci si mohou bez problémů půjčovat. Pak mají dost peněz, aby zachraňovali špatné úvěry svých bank a platili rozvojové programy pro budoucí růst. Mohou totiž počítat s mimořádně výhodným úrokem, například desetiletý americký dluhopis má sazby pod třemi procenty, německý těsně nad tím.
"Možnosti výhodných půjček pro státy se omezí teprve tehdy, až budou státní dluhopisy považovány za riskantnější investici než bankovní cenné papíry," předpověděl v rozhovoru pro Financial Times Deutschland úvěrový stratég Kornelius Purps z banky Unicredit.
S eurem by bylo líp
Irové mají s financováním svých dluhů větší problém, protože si musí půjčovat o dvě procenta dráž než Němci. A ještě hůř jsou na tom země střední a východní Evropy.
Češi si půjčují za pětapůlprocentní úrok a zatím se jim daří. Ve středu prodal ministr financí dluhopisy za jeden a půl miliardy eur, když svou emisi dobře načasoval. Prodával týden předtím, než se na trhu objeví polské a slovenské dluhopisy.
Česko má v rámci střední Evropy dobrou pověst, přesto musí české ministerstvo za půjčky platit víc než Irsko nebo Řecko, které ekonomové varují, že stojí před státním bankrotem podobně jako Island.
Důvod je prostý. "Když nám někdo půjčuje, tak je do úrokové sazby zakomponováno riziko České republiky. Ale vedle samotného rizika České republiky je tam ještě kurzové riziko české koruny, čili my máme dvě rizika. A tím pádem úroková sazba oceňuje přítomnost dvou rizik oproti jednomu riziku, které je v Irsku nebo Řecku, kde se platí eurem," vysvětluje ekonomický expert ČSSD Jiří Havel.
Proto si může sousední Slovensko půjčovat o procento laciněji než Česko. Poláci mají úvěry o půl procenta dražší než Češi, a proto raději požádali Mezinárodní měnový fond o zajišťovací úvěr 20 miliard dolarů. "Ze střední a východní Evropy jsme vedle Slováků jedinou zemí, která ještě nežádala o zahraniční pomoc," připomíná náměstek ministra financí Eduard Janota.
Lotyšská cesta
Sobotkovy výstrahy před příliš vysokým dluhem sdílí i Kalousek, který varuje před maďarizací českých veřejných financí. Když navrhuje pro příští rok škrty za 63 miliard korun, které se přitom nezastaví ani před dopravními investicemi a výzkumem., tak připomíná, že alternativou k úsporám je "lotyšská cesta".
"Podpora nějakého oboru dnes znamená, že se tam bude méně šetřit," upřesňuje náměstek Janota.
Lotyšsko je typickou obětí krize.
Pád příjmů rozpočtu vinou krize byl tak velký, že už nebylo možné sehnat dost půjček. Tamní ministr financí nabízí jen krátkodobé úvěry, navíc za desetkrát vyšší sazbu, než nabízejí roční dluhopisy americké vlády. Hůř je na tom už pouze Island, nebo Ukrajina.
Důsledkem jsou neuvěřitelně tvrdé škrty, které snížily rozpočtové výdaje o 40 procent a platy státních zaměstnanců o třetinu. Lotyšsko přesto může před státním bankrotem zachránit jen dotace Mezinárodního měnového fondu.
Jen čekat
Právě státy, které si nemohou půjčit, snižují své rozpočtové deficity. Vedle nejbohatších Švýcarů plánují nejnižší schodky Maďaři a Ukrajinci, kteří patří k hlavním obětem krize.
Logicky pak nemají dost peněz na záchranné sociální programy ani růstovou politiku po vzoru amerického prezidenta Baracka Obamy.
Ani Česko nechystá speciální strategii pro boj s krizí. Pětiprocentní schodky jsou i podle sociálních demokratů maximem, co si Česko může dovolit. "Klidně se můžeme zadlužovat zhruba tempem nějakých šest až sedm procent HDP ročně. Šlo by to i několik let a v zásadě bychom stále drželi důvěru investorů. Na druhé straně nemáme univerzální měnu euro, takže musíme být o něco opatrnější," říká Jiří Havel.
Mezi ekonomy dokonce převládá názor, že na růstové programy si Češi půjčovat nemusí. Stejně musí čekat, až se probudí silné ekonomiky na Západě a začnou odebírat tuzemské výrobky. "Nahradit chybějící zahraniční poptávku jakýmkoliv jiným zdrojem je nemožné. Nejrozumnější politika v dané situaci je snažit se pomáhat podnikům, aby přežily a pokud možno aby byly dostatečně silné a mohly zareagovat, až se zahraniční poptávka zase vrátí," vysvětluje hlavní ekonom pražské pobočky Unicreditu Pavel Sobíšek.
