Praha - Pokud jste zaměstnancem státu, už čtyři roky si v Česku prokazatelně vyděláte statisticky víc než člověk v soukromé firmě.

Z čísel ministerstva práce vyplývá, že krize tento rozdíl prohloubila bezmála na dva a půl tisíce korun.

Podle expertů to není fér. Ve státním sektoru sice pracují vzdělanější lidé, dopad krize ale v platech zatím odnáší jen firmy. Ty jsou totiž narozdíl od státních organizací s jejich silnými politickými a odborovými lobby nuceny tvrdě šetřit a propouštět.

Na státní zaměstnance ale může dojít po volbách. Obě nejsilnější strany totiž připouštějí, že lidí pro erár pracuje příliš.

"Požadavek na zvyšování dalších mezd ve veřejném sektoru je z pohledu ekonomické reality neoprávněný," uznává exministr práce Petr Nečas z ODS, podle kterého zvětšování rozdílu v platech "není ekonomicky zdravé". "Je to určitě oblast, kde by mělo dojít k úsporám. I cestou nižšího počtu míst," dodává.

Jeho protějšek Zdeněk Škromach z ČSSD je opatrnější. Jestli se budou muset platy státních zaměstnanců snižovat "ukáže až další období", i tak to ale bude "extrémně složité", protože například úřady práce se právě potýkají s přívalem nezaměstnaných. "Tady bude naopak potřeba spíš stavy posílit," tvrdí Škromach.

I on si ale "dovede představit", že v některých jiných rezortech "by určité rezervy byly". Jmenovat je ale nechce. "Kohokoliv bych jmenoval, okamžitě by zareagoval, že to nejde," dodává kandidát na vládní post.

Zmíněné rezervy chtějí oba najít pomocí personálních auditů.

Audity? Určitě. Ale...

"Určitě ano," připouští Škromach, podle kterého však snižováním stavů nesmí dojít ke zhoršení veřejných služeb. "Na sklonku naší vlády jsme se do auditů pustili, pak v tom ale bohužel nikdo nepokračoval," míní Škromach.

"Tam, kde audity proběhly, ke snížení stavů došlo. Třeba za mého vedení ministerstva práce to bylo o pět procent během jednoho roku," hlásí se k auditům i Nečas. "Měli jsme připraveny další kroky, ale ta vláda skončila."

Plány na snížení počtu byrokratů chválí i ekonomové. "Jenom si ty audity nesmí jednotlivé rezorty ani žádný státní orgán provádět  samy," varuje ekonom společnosti Patria  David Marek. Aby audity skutečně přinesly úspory a ne jen plané sliby a vyhozené peníze, měly na ně být podle Marka vypsány veřejné tendry.

Pokud jde o nápadný rozdíl ve výši platů státního a podnikatelského sektoru, shodují se oba exministři, že za něj může krize. Marek to ale odmítá.

"Je to dlouhodobý problém, krize ho jen zdůraznila," je přesvědčen. Stejně jako ekonom Pavel Sobíšek z Unicredit Bank se odvolává na data Českého statistického úřadu, podle kterých je průměrný plat ve státní sféře vyšší dokonce už od roku 2000.

Text pokračuje pod grafikou

"Od roku 2004 se ale ty nůžky výrazně rozevírají," potvrzuje Sobíšek trend, který vliv krize vyvrací a který zachycují i jinou metodou měřené hodnoty z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (viz grafy).

Krize za rozdíl v platech nemůže sama

Vedle krize a vyššího vzdělání tak podle ekonomů rozdíl platů ve státní sféře oproti podnikům posiluje ještě třetí faktor - silné odbory.

"Neexistuje tam žádný ekonomický tlak. Platy jsou dány čistě tím, která odborová organizace si vylobbuje víc," tvrdí Marek o státních organizacích. Připomíná tím nezdar Janotových úspor, které měly státním zaměstnancům snížit platy o čtyři procenta a zrušit výjimky na některé dosud nezdaněné zaměstnanecké benefity.

Sobíšek ale upozorňuje, že je potřeba rozlišovat. "Kdyby třeba učitelé brali míň než teď, odcházelo by jich pracovat do soukromého sektoru ještě víc," tvrdí. Sestry a lékaři zase kvůli nízkým platům odjíždějí často za prací do zahraničí.

Ministr financí Eduard Janota tak chce dál šetřit hlavně tam, kde to je politicky průchodné, například v platech šéfů velkých státních firem. To ale k úsporám, k jakým se zavázalo Česko Evropské komisi stačit nebude.

Politici už přitom zřejmě narazili na práh citlivosti české veřejnosti a pokud nezačnou šetřit na sobě, další úspory prosadí jen těžko.

"Snížení platů a výhod politiků by samozřejmě bylo ekonomicky nevýznamné," připouští ekonom Sobíšek. "Jako občan v tom ale vidím symboliku. Poslanci by v těchto případech měli jít příkladem."

Podívejte se, jak rostly platy podle krajů