Mnichov - Ještě nedávno to znělo jako novodobá verneovka.
Projekt obrovské pouštní solární elektrárny Desertec je ale od loňského července skutečný byznys plán dvanáctičlenného konsorcia těžkých vah finančnictví a energetiky, jako jsou Deutsche Bank, Siemens, ABB, E.ON či RWE. Navíc pod vedením největší pojišťovny na světě Munich Re.
Minulý týden šéf tohoto konsorcia Desertec Industrial Initiative, známého pod zkratkou DII, Paul van Son oznámil, že do konce března zveřejní další přistoupivší členy a že zájem o členství roste i mezi severoafrickými státy jako Maroko a Tunis. O projektu se 10. února jednalo v britském parlamentu.
Plán je to přitom kolosální. Jeho cílem je osadit 17 tisíc kilometrů čtverečních Sahary v severní Africe a pouště na Arabském poloostrově solárními elektrárnami a do roku 2050 z nich dodávat 15 % veškeré spotřeby elektrické energie Evropy.
Odhadovaná cena? Kolem 400 miliard eur, tedy asi deset bilionů korun. Na 350 miliard mají vyjít elektrárny, zbytek má jít do přenosové soustavy směr Evropa.
Náklady odpovídají velikosti cíle. Desertec má totiž být milníkem Evropy na její cestě stát se velmocí v boji proti klimatickým změnám. Saharské elektrárny se mají stát klíčovým prvkem budoucí evropské energetické „supersítě" schopné distribuovat obnovitelnou energii napříč starým kontinentem - od skandinávských hydroelektráren, přes britské větrníky, až po středomoří a africká zrcadla.
Žádné černé panely, ale lány zrcadel
Elektrárny Desertechu totiž nemají sestávat z lánů černých panelů jako u nás. Mají je tvořit pole otočných zrcadel, namířených na jedno místo. Tam se kondenzuje žár zahřívající vodu, která pak jako u konvenčních elektráren roztáčí turbíny. Šest takových elektráren funguje ve Španělsku, další se staví.
Podívejte se, jak asi bude Desertec vypadat a fungovat
Jejich výhodou je to, že dokážou vyrábět elektřinu i přes noc ze zbytkového tepla nashromážděného v betonových blocích nebo solných roztocích. Jde vlastně o primitivní technolgii, která narozdíl od fotovoltaických panelů nepotřebuje drahý křemík. Kritici ale namítají, že potřebují vodu, což je v poušti problém.
Kromě toho mají projekt tvořit i elektrárny větrné a geotermální.
Desertec je však také projekt kontroverzní. Kritici mu vytýkají, že k energetické závislosti na nespolehlivém Rusku přidá závislost Evropy ještě i na nestabilních režimech severní Afriky a Arabského poloostrova.
Bez dotací se stavět nebude
Český čtenář novin ale zpozorní hlavně kvůli prosté ekonomice projektu. Výroba elektřiny ze solární energie totiž stojí asi 160 dolarů za megawatthodinu, zatímco její konvenční alternativy z uhlí a plynu vyjdou i víc než dvakrát levněji - na 60 respektive 80 dolarů za jednotku.
"Myšlenka spočívá v tom, produkovat drahou formu elektřiny a pak ji přepravovat na velkou vzdálenost. To nedává smysl bez podstatných dávek veřejných dotací," tvrdí Jenny Chaseová, která se u společnosti Bloomberg New Energy Finance na solární energii specializuje.
Jinými slovy - bez silné politické podpory se Desertec investorům nevyplatí stavět.
Shodnout se na jednotném systému dotování energie vyráběné kdesi v arabském zámoří přitom nebude pro Evropskou unii vůbec snadné, navíc investoři ani státy zrovna neoplývají volnými penězy. Základy pro budoucí dohodu se ale možná už formují v podobě rodícího se dokumentu Evropské komise nazvaného Strategic Energy Technology Plan, zkráceně SET.
Tento strategický plán energetické technologie má načrtnout, jak dosáhnout toho, aby obnovitelné zdroje pokrývaly velkou část evropské spotřeby do roku 2050.
Pozor na "český scénář"
I tady ale technologie mohou byrokracii předstihnout. "Za daného časového rozvrhu může solární energie zlevnit dost na to, aby se v širokém měřítku začala využívat v samotné Evropě, aniž by ji bylo potřeba dovážet ze severní Afriky," myslí si analytička Chaseová.
"Je potřeba být strašně obezřetní, aby se nestalo to, co v České republice," naráží Marek Hatlapatka, odborník na energetiku ze společnosti Cyrrus na to, že příliš vysoké výkupní ceny mohou mít za následek zdražení elektřiny.
Samotný projekt Desertec vidí jako dobrý krok ke zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů. "Není to ale spása. Musíme mít zajištěné především konvenční zdroje a tam pořád nevidím lepší alternativu než jádro," tvrdí Hatlapatka.
