Lucemburk - Když šéfka Mezinárodního měnového fondu před měsícem upozornila, že evropské banky jsou slabé a potřebují navýšit kapitál, sesypali se na ni evropští politici jako vosy. Teď oficiálně přiznávají, že měla pravdu.

Na jednání za zavřenými dveřmi v Lucemburku se dohodli, že evropské banky urgentně potřebují koordinovanou pomoc.

"Tuzemských bank se rekapitalizace týkat nebude," řekl deníku Aktuálně.cz ministr financí Miroslav Kalousek.

Zátěžové testy České národní banky, které jsou mnohem náročnější než ty evropské, opakovaně potvrdily, že tuzemské banky jsou zdravé a bankrot Řecka i případnou finanční krizi ustojí.

Poté, co Financial Times zprávu o koordinovaném plánu na rekapitalizaci ank přinesly, vylétly akcie na Wall Street o dlouho nevídaná čtyři procenta. S&P index se ze ztráty 1,8 procenta vyhoupl na zisk 2,3 procenta.

"Pro představu se bohatství obchodované na amerických akciových trzích během tři čtvrtě hodiny zvýšilo o více než 500 miliard dolarů. To je více než kolik řecký stát dluží zbytku světa," přiblížil Jan Čermák z ČSOB okamžitý účinek, jaký dohoda evropských politiků měla.

Zisky si poprvé po čtyřech dnech začaly připisovat i evropské akcie.

Ratingová agentura Moody's, která o tři stupně snížila úvěrovou známku Itálie, mezitím ve středu zahájila revizi ratingu sedmi maďarských bank včetně OTP a divizí KBC, GE  a Erste Bank. Podle agentury Bloomberg zvažuje snížení jejich hodnocení kvůli obavám z dopadu hypotečního plánu maďarské vlády na jejich ziskovost.

Panuje obava z bankovní krize

"Panuje stále větší shoda na tom, že zatímco mnoho práce odvádějí národní státy, potřebujeme koncentrovaný a koordinovaný přístup na evropské úrovni," řekl listu eurokomisař pro ekonomiku Oli Rehn. "Mezi ministry vládne pocit naléhavosti a my se musíme posunout dál," dodal.

Jeho slova pak podpořil německý ministr financí Wolfgang Schauble, když prohlásil, že jeho země je připravena aktivovat podpůrný mechanismus na rekapitalizaci bank, který použila už v roce 2008. Dosud přitom Berlín odmítal, že by jeho obnovení tamní banky potřebovaly.

"Všichni se shodli, že velká obava panuje kolem toho, že znepokojivý vývoj na finančních trzích vyústí v bankovní krizi," řekl Schauble na tiskové konferenci.

Malý vzorek toho, jak by mohla taková krize vypadat, teď představuje francouzsko-belgická banka Dexia. Ta drží 5,3 miliardy eur v řeckých dluhopisech a 15 miliard eur dluhopisů italských.

Jak se banky navzájem čím dál víc bojí jedna druhé půjčovat, ocitla se Dexia kvůli své expozici "nakaženým" aktivům v úzkých a nedaří se jí získat dost hotovosti na své každodenní operace. Francouzská a belgická vláda se už proto dohodly, že banku rozdělí a prodají.

Akcie Dexie v úterý dramaticky propadly, ve středu po oznámení plánu ale vzrostly o více než pět procent.

Žádná novinka, plán tu je od července

Desítky miliard eur potácejících se ekonomik z periférie eurozóny ale drží i největší německé a francouzské banky. V obavách z toho, jak by na ně dopadl případný řecký bankrot, který se politikům hrozí vymknout kontrole, jejich akcie za poslední týdny výrazně propadly, jak se jich investoři zbavovali. Záplava volných peněz pak plynula do amerických a německých dluhopisů.

Největší francouzké banky BNP Paribas a Société Générale (matka naší komerční banky) vzrostly ve středu koelm poledne o více než čtyři procenta.

Detaily plánu na rekapitalizaci bank jsou stále předmětem diskuse, podle Oli Rehna nebylo přijato "žádné formální rozhodnutí". Podle prohlášení MMF z počátku září potřebují evropské banky navýšit kapitál o 200 miliard eur.

Jan Čermák plán označil za "artikulované prozření," ve skutečnosti ale není novinkou. S pomocí bankám a zemím, které se dostanou do úzkých, totiž počítá záchranný plán přijatý už letos v červenci.  Jeho schvalování ale trvá déle, než se čekalo, stále jej totiž neschválily tři země včetně Slovenska.

Podle Financial Times bude prvním krokem plánu nejspíš vytvoření podpůrného mechanismu, který by rekapitalizaci bank v každé členské zemi umožnil.

Jednou ze zvažovaných možností je podle listu zvýšení kapitálových požadavků na banky, které prošly evropskými zátěžovými testy vloni v létě. Tento plán prý prosazuje Evropská komise a evropští bankovní regulátoři.  Jiné členské země ale údajně byly spíš pro to, aby slabší instituce rekapitalizoval národní regulátor případ od případu.

Merkelová odmítla větší osekání řeckého dluhu

"Nemuselo by být tak zle," hodnotí Čermák možný dopad koordinované rekapitalizace bank na dluhovou krizi. "Je však třeba jednat rychle, neboť stejně tak jako se nálada na amerických akciových trzích včera během chvíle zlepšila, může se i zhoršit," dodává.

Na konferenci své domovské strany CDU v Magdeburgu mezitím německá kancléřka Angela Merkelová zopakovala svůj odmítavý postoj k eurobondům, ale nově i k většímu osekání řeckého dluhu.

Zatímco o eurobondech (společných dluhopisech všech zemí eurozóny) už se příliš nemluví, právě zvýšení ztrát, které by při restrukturalizaci řeckého dluhu museli nést soukromí investoři, až na polovinu, bylo jedním z hlavních témat schůzky ministrů financí v Lucemburku.

"Když nějaké zemi řekneme 'Rušíme vám půl dluhu', je to skvělá dohoda. Někdo další se okamžitě objeví a řekne, že chce to samé," řekla. Vyšší ztráty z restrukturalizace řeckého dluhu by nesly právě banky.