Brusel - Více než 40 procent je rozdíl mezi některými daňovými sazbami v jednotlivých státech Evropské unie. Ze zveřejněných dat Evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že nejvyšší sazba u daně z příjmu fyzických osob letos ve Švédsku dosahuje 56,6 procenta, zatímco v Bulharsku je to deset procent.

V České republice a v Litvě pak je daň 15 procent.

Na druhém místě za Švédskem figuruje Dánsko s daní z příjmu fyzických osob 55,4 procenta. Právě v těchto skandinávských státech jsou ale jedny z nejvyšších platů v EU. Navíc Švédsko je také známo jako země s velmi rozvinutým sociálním systémem, v němž je například široká podpora rodičů s dětmi a rozsáhlá podpora zaměstnávání.

Statistici navíc pro své údaje o daních ve Skandinávii využili nejvyšší možnou sazbu, která se může výrazně lišit od sazeb v dalších zemích, v nichž jsou příjmy zdaněny progresivně podle jejich výše.

Sazba DPH v Česku je pod průměrem 

Podobné rozdíly jako u daní z příjmů jsou i u daně z přidané hodnoty. Například v Lucembursku průměrná standardní DPH letos činí 15 procent, zatímco v Maďarsku je to 27 procent a v Dánsku a ve Švédsku 25 procent. V Česku je to 20 procent, což je mírně pod průměrem EU (21 procent).

Průměrná DPH v Evropské unii v posledních letech výrazně narostla, uvedli také evropští statistici. Zatímco v roce 2000 v průměru dosahovala 19,2 procenta, tak letos to je 21 procent.

Výrazně se v EU liší i příjmy zemí z daní v poměru k hrubému domácímu produktu. V roce 2010 podle dnešních dat statistiků poměr daňových příjmů v Litvě dosahoval 27,1 procenta tamního HDP, zatímco v Dánsku to bylo 47,6 procenta HDP. V ČR to bylo 33,8 procenta, což je méně než unijní průměr, který dosahoval 38,4 procenta.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak na daně?