Brno - Povinnost, podle níž musí podnikatelé a zaměstnanci při kontrole okamžitě předložit originál či kopii pracovní smlouvy, je od počátku nelegální. Upozorňuje na to analýza advokátky Evy Valvodové či stanovisko Asociace pracovních agentur, mířící k veřejnému ochránci práv.
Boj se švarcsystémem a nelegální prací, který zpřísnil exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, má podle těchto stěžovatelů vážnou trhlinu.
Zmíněná povinnost totiž měla původně platit pouze pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii. Vyplývá to mimo jiné z průběhu legislativního procesu.
Autoři podání k ombudsmanovi upozorňují, že s tresty pro české podnikatele a zaměstnance za okamžité nepředložení smluv zákon vůbec nepočítal. Přesto úřady spadající pod ministerstvo tuto povinnost u tuzemských firem a jejich zaměstnanců kontrolovaly a postihovaly. Kolik kontrol a sankcí se týkalo právě této povinnosti, však úřad nedokáže upřesnit.
Čechů se to týkat nemělo
Povinnost mít u sebe pracovní smlouvu nařídila Česku evropská směrnice. Ta se však ale týká boje s nelegálním přistěhovalectvím, a tedy pouze cizinců z takzvaných třetích zemí - tedy pracovníků nepocházejících z členských států Evropské unie.
Ministerstvo pod vedením exministra Jaromíra Drábka přesto zavedení směrnice do novely českého zákona o zaměstnanosti využilo k několikaměsíčnímu tvrdému postupu vůči všem firmám i zaměstnancům. A to přes to, že ze zákona nevyplývá žádná možnost udělovat za takové počínání pokuty. Ministerstvo přitom svůj výklad zákona oznámilo pouze dodatečně v tiskové zprávě, nikoliv předtím při schvalování ve sněmovně.
Na začátku byla unijní směrnice z roku 2009 nazvaná "O minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí". A protože se jednalo o pouhé přenesení evropských pravidel do českého právního řádu, navrhovalo ministerstvo jednoduchou proceduru se zkráceným projednáním ve sněmovně s tím, že nejde o závažnou věc.
Při projednávání směrnice, respektive jejího zanesení do tuzemského zákona, skutečně tehdejší ministr Drábek uvedl, že půjde o opatření namířené proti nelegálnímu zaměstnávání lidí mimo Evropskou unii, za které hrozí až pokuta do výše pěti milionů korun.
„Při vyhledávání a odhalování nelegální práce se budeme chovat rozdílným způsobem k občanům třetích zemí od toho způsobu vyhledávání a postihování nelegální práce, který je uplatňován vůči tuzemcům a občanům členských států Evropské unie. To je prostě fakt, který z té směrnice vyplývá," uvedl Drábek.
Když ale Parlament změnu zákona schválil, rozhodl Státní úřad inspekce práce (spadající pod ministerstvo) formou metodického pokynu, že povinnost okamžitého předložení smluv se týká všech subjektů. Ministerstvo to potvrdilo v tiskové zprávě.
Po ostré kritice sice ministerstvo svůj postup brzy v tichosti zmírnilo (s tím, že v dalším řízení se musí práce načerno skutečně dokázat a že se kontroly zaměřují především na cizince). Pokyn však zatím oficiálně zrušen nebyl, takže pokuty firmám a lidem hrozí stále.
„Z historie přijetí zákona nelze v žádném případě vysledovat, že by touto novelou ministerstvo sledovalo přijetí restriktivního opatření namířeného a tvrdě sankcionovaného proti občanům Česka či EU, kdy nepředložení dokladů znamená automaticky nelegální práci sankcionovanou pokutou v minimální výši 250 000 korun," uvádí advokátka Eva Valvodová, která se kvůli případu svého klienta obrátila na veřejného ochránce práv.
Kdo četl, nevěděl
Podle Valvodové nelze z novely zákona vyčíst povinnost firem a zaměstnanců mít ve chvíli kontroly u sebe doklady (smlouvy) a okamžitě je předložit inspektorům, jinak jim hrozí pokuta.
„Na základě porušení povinnosti, která se původně měla týkat občanů třetích zemí, nelze označit zaměstnavatele za osobu porušující zákon v případech, kdy jak zaměstnavatel, tak zaměstnanci shodně potvrdí, že jsou v pracovněprávním vztahu, nicméně k předložení pracovních smluv ihned nedojde," podotýká Valvodová.
Stížnost k ombudsmanovi podpořila také Asociace pracovních agentur. „Můžete si názorně povšimnout, jak a k čemu se u nás tvoří zákony a jak jejich jasného znění vláda nelegálně zneužívá," uvedl místopředseda Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Mluvčí veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková potvrdila, že kancelář podnět prošetřuje. Doplnila, že stížností na prošetření této problematiky je už pět a veřejný ochránce práv prověří, jak se postupuje v praxi.
Online deník Aktuálně.cz už vloni v květnu, krátce po zveřejnění sporného výkladu, informoval o stanovisku renomované advokátní kanceláře PRK Partners. Ta zmíněnou povinnost označila za právně neplatnou, některé její body dokonce za protiústavní. Podnikatelům doporučila, aby se proti případnému postihu aktivně bránili.
Pro zrušení povinnosti mít u sebe neustále pracovní smlouvu pro případ, že by přišla kontrola, se už vyslovil také premiér Petr Nečas. "Je to bizarní opatření a udělám vše pro to, aby bylo zrušeno," řekl Nečas.
Ministerstvo nyní pracuje na dalších změnách zákona o zaměstnanosti. Úprava povinnosti týkající se okamžité dostupnosti pracovních smluv při kontrole má být jedním z bodů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
