Kontroly práce načerno přitvrzují. Smlouvu ukažte hned

Petr Kučera Petr Kučera
4. 4. 2012 7:30
Od dubna už úřady neuznají opožděné dodání dokladů prokazujících legální práci
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Doklady prokazující legální práci už musí mít všichni zaměstnavatelé přímo na pracovišti, úřady od dubna neuznají jejich opožděné dodání.

Vyplývá to z metodického pokynu, který vydal Státní úřad inspekce práce. Jde o další zpřísnění v boji proti práci načerno, k němuž dal legislativní rámec § 136 zákona o zaměstnanosti.

"Nepřípustná je pro mne praxe, kdy se doklady mohou kontrole předávat zpětně, někdy i s prodlevou dnů či týdnů. Takový postup dával pochopitelně prostor pro případné machinace a například vytváření dosud neexistujících smluv či dohod," vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.

Zaměstnavatel je povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících legálnost práce, které si kontrolní orgán nemůže zajistit z příslušných registrů. Jde zejména o pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných nebo doklady prokazující oprávněnost pobytu cizince.

Přestože stačí kopie těchto dokladů, musí je zaměstnavatel předložit v listinné podobě. Výjimkou jsou firmy, které mají více pracovišť s malým počtem zaměstnanců nebo u nichž to vyžaduje "zvláštní povaha jejich činnosti". U nich stačí, když je kontrolorovi mohou vytisknout ze záznamu v elektronické podobě.

Pokud zaměstnavatel nepředloží tyto doklady hned při kontrole, má smůlu. "Dodatečné předložení dokladů již tedy nemá vliv na hodnocení nelegální práce," říká mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Mírnější postup podle Drábka není přípustný.

Pokuty za nelegální práci od letošního roku výrazně stouply. Firmám hrozí sankce v rozmezí od 250 tisíc do 10 milionů korun, pracovníkům do 100 tisíc korun.

Státní úřad inspekce práce letos chce provést kolem 200 tisíc kontrol. Vedle nelegální práce se zaměřuje také na dodržování pracovněprávních předpisů, především v oblasti bezpečnosti práce a odměňování.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Čtyři Ázerbájdžánci zahynuli při výbuchu miny

Čtyři ázerbájdžánští civilisté přišli o život poté, co pod jejich automobilem explodovala protitanková mina v oblasti, kterou nedávno dobyla ázerbájdžánská vojska během šestitýdenní války s Arménií. Boje, které propukly 27. září, ukončila dohoda, dosažená v noci na 10. listopadu. O úmrtí civilistů informovala generální prokuratura v Baku, podle které pátý cestující ve voze vyvázl se zraněním. Výbuch zdůraznil nebezpečí, jakým Ázerbájdžánci čelí na tomto území. Minu nastražili arménští vojáci při svém odchodu z tohoto okresu, který spolu s dalšími šesti ázerbájdžánskými okresy po čtvrt století ovládali Arméni spolu s celým Náhorním Karabachem. 

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Izraelci opět protestovali proti premiérovi

V izraelských městech se znovu konaly protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který čelí u soudu obžalobě z korupce. Izraelci proti němu protestují už 23 víkendů, dnes stejně jako v minulých případech jich několik tisíc přišlo před premiérovu rezidenci v Jeruzalémě. Další protesty se konaly v Tel Avivu, Caesareji, Holonu a v dalších městech. Cílem protestujících je přinutit Netanjahua k rezignaci. Kromě tří kauz, ve kterých už je souzen, chtějí demonstranti rozšířit jeho stíhání i o případ nákupu armádních ponorek. V této kauze byl Netanjahu vyslýchán, ale není obviněn. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy