Praha - Buď kurník, nebo továrna - to je jedno. Každý, komu byl vyvlastněn majetek, má právo na náhradu, uvedl v exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Tomáš Baťa, jeden z potomků slavné obuvnické dynastie.
A právě klan Baťů bude bojovat za finanční náhradu za své rozsáhlé majetky ve Zlíně.
Podle dostupných informací však nehrozí to, o čem se spekuluje na Zlínsku. Tedy, že by rodina chtěla zpět budovy bývalých Baťových závodů, včetně slavné budovy 21, tedy zlínského mrakodrapu, nebo baťovské domky z červených cihel. Přesto vzhledem k rozsahu majetku může jít až o miliardy.
Majetkové záležitosti vypluly na povrch opět poté, co před nedávnem Městský soud v Praze očistil jméno Jana Antonína Bati. Ten podle soudců nespáchal žádný trestný čin v souvislosti s kolaborací a s tím, že nepodporoval protinacistický odboj, za což byl po druhé světové válce v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení.
ČTĚTE VÍCE:
Baťa už není nacistický zrádce. Žalobci jej očistili
Jan Antonín Baťa vycestoval v roce 1941 z tehdejšího protektorátu Čechy a Morava do Brazílie, kde zemřel v roce 1965. Celou dobu, intenzivněji pak po změně československých poměrů v roce 1989, za jeho očištění bojovala celá rodina.
Teď je na řadě majetek.
"Bezprostředně po soudním rozhodnutí o očištění jsem mluvil s vnučkou Jana Antonína Bati, Dolores. Ta vyjádřila spokojenost, stejně jako to, že se nyní rodina poradí o dalších krocích.
Ve hře je ovšem spíše finanční náhrada, v žádném případě nejde o vracení majetku, ten byl v roce 1945 znárodněn, a to nadále platí," uvedl znalec celé kauzy, tajemník zlínského magistrátu Zdeněk Mikel.
Potvrzuje to v exkluzivním rozhovoru i synovec Jana Bati a zástupce druhé větve rodiny Tomáš Baťa.
"Máme zájem o to, aby nám byla vyplacena náhrada, jak byla podle Benešových dekretů slíbena. Tedy hodnota podniků, která se měla zaplatit a nikdy se nazaplatila," řekl pro Aktuálně.cz Baťa.
"Je to velmi důležitá zásada. Platí pro mnoho lidí. Ať je to domek, nějaký kurník nebo podnik. Zákon prostě mus platit pro všechny," dodal.