Podle analytiků drtivá většina odběratelů v Česku loni platila za energie výrazně méně, než uvádějí data Eurostatu. Evropský statistický úřad ve vyjádření uvedl, že použil údaje Českého statistického úřadu. Ten sdělil, že data převzal od Evropského statistického úřadu a následně poslal Eurostatu. Evropský statistický úřad podle svého mluvčího zasílá statistickému úřadu data podle metodiky, kterou stanovil právě úřad. Eurostat pak podle statistiků data zpracovává podle vlastní metodiky.

Růst cen elektřiny pak byl v České republice druhý nejvyšší z celé EU, meziročně dosáhl 97 procent, uvedli dále statistici. Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil tři procenta.

Související

Do Česka začátkem roku nepřitekl žádný plyn z Ruska. Nahradil ho plyn ze severu

Průměrně se cena elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku v celé EU zvýšila o 28,4 procenta. Cena plynu se v unii zvýšila o 11,4 procenta.

Vedle Rumunska a České republiky elektřina zdražila nejvíce v Dánsku (o 70 procent), Litvě (o 65 procent) a v Lotyšsku (o 59 procent). Nejméně si za elektřinu museli připlatit v Lucembursku (plus tři procenta), Rakousku a Německu (v obou zemích o čtyři procenta) a v Polsku a Bulharsku (v obou zemích o pět procent).

Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku nejnižší v Maďarsku (3,5 eura za 100 kilowatthodin), Chorvatsku (4,5 eura za 100 kWh) a na Slovensku (4,9 eura za 100 kWh), nejvyšší pak ve Švédsku (27,5 eura za 100 kWh) a Dánsku (20,8 eura za 100 kWh).

Největší tuzemští dodavatelé elektřiny se v úterý ohradili proti dřívějším údajům Eurostatu k elektřině. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve své zprávě Eurostat.

"Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Průměrná cena elektřiny od tohoto podniku byla podle něj ve druhé polovině loňského roku po započtení úsporného tarifu 4847 Kč za megawatthodinu (MWh), zatímco Eurostat uvádí 9410 Kč za MWh. Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON, podle něhož většina klientů platila ve druhé polovině loňského roku za MWh částku o 43 procent nižší, než uvádí Eurostat.

Na statistiky Eurostatu k plynu nyní zareagoval premiér Petr Fiala. Ten je označil za matení veřejnosti, s tím, že si pozve si zástupce organizací, které data tvoří. "Kdo dělá chybu, musí být odhalen. Pozvu si zástupce energofirem, ale i orgánů, které se podílejí na statistických číslech, a budeme se bavit o tom, proč ta čísla neodpovídají realitě," řekl Fiala.

Na ve středu zveřejněná čísla reagovala už i opozice. První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček statistiku označil za "energetický debakl".

Podle Energetického regulačního úřadu vycházejí ceny energií v Česku uváděné Eurostatem z aktuálních ceníků, nikoli z reálných plateb. Dle analytiků většina odběratelů loni platila méně.

Související

Energie zlevňují, vyhráno ale není. Šance ušetřit přijde s koncem roku, říká expert

Ceny energií se začaly výrazně zvyšovat ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, což bylo na konci loňského února. Pak růst cen energií až do druhého pololetí zrychloval. Elektřina a zemní plyn v poslední době vykazovaly známky stabilizace, podle Eurostatu částečně kvůli politice a intervencím EU.

Jednotlivé země unie zvolily různá opatření, jak se s prudkým růstem cen energií vypořádat. Některé snížily daně a poplatky, dočasně prominuly daně spotřebitelům, zavedly cenové stropy, poskytly jednorázovou podporu nebo přidělovaly poukázky konečným spotřebitelům. Některé členské státy uplatňovaly i regulované ceny.