Praha - Podíl piva, které Češi vypijí v restauracích a hospodách, loni klesl na rekordně nízkých 39 procent, zatímco už 61 procent spotřebují doma. Ukázala to analýza Českého svazu pivovarů a sladoven. V boji proti tomuto trendu sázejí pivovary i na sítě vlastních hospod.
Zatím posledním příkladem je Budějovický Budvar, který vyhlásil plán otevřít do dvou let v každém krajském městě značkovou restauraci Budvarka. Státní podnik má od čtvrtka v Českých Budějovicích již dvě modernizované pivnice. Brzy se k nim přidají další v Praze, Zlíně nebo Liberci.
"Po více než dvaceti letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i pojetí našich značkových restaurací. Cílem bylo vytvořit moderní koncept pro náročného hosta a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice," říká obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.
Již 18 let buduje síť vlastních restauraci Potrefená husa pivovar Staropramen. "Každoročně naše restaurace navštíví přibližně tři miliony lidí, tržby navíc pravidelně rostou o zhruba pět procent," upřesňuje Jan Trochta, manažer značkových restaurací Staropramen. Podle něj o úspěchu konceptu svědčí i to, že jej začaly zkoušet také ostatní pivovary.
Počet Potrefených hus se v Česku v posledních letech pohybuje okolo třiceti. "Stále registrujeme velký zájem nových franšízantů o náš koncept, ale ne všechny můžeme uspokojit. Potrefená husa je totiž svým charakterem určena spíše pro větší města," dodává Trochta.
Poptávku z menších měst chce Staropramen uspokojit projektem Naše hospoda. Tato síť se chce více zaměřit na nabídku piv a cenově dostupnějších jídel. Momentálně jich má pivovar sedm - kromě Prahy také v Pardubicích, Zlíně nebo Bratislavě.
Na síť hospod sází v Česku i Heineken, který zde vlastní pivovary Krušovice, Starobrno nebo Březňák. Krušovický pivovar má v tuzemsku deset restaurací Šalanda, Březňák se zase snaží rozjet síť tankoven.
Pivovar z Velkého Března však nechce provozovat klasické franšízy. Hospody musí splnit pouze určité požadavky týkající se zejména interiéru. Březňák nebude hospody vlastnit, provozovatel může ponechat i jejich původní název. "Blíží se chvíle, kdy budeme mít tankové hospody i v Praze. Chceme, aby jich bylo co nejvíce a dovoz cisternou se tak vyplatil," uvádí Michal Rouč, ředitel a vrchní sládek pivovaru.
Podobný přístup volí i Plzeňský Prazdroj v případě Kolkoven. Pivovar, který nyní patří do japonské skupiny Asahi, poskytuje majiteli hospod licenci. V rámci ní musí splnit požadavky, které se týkají interiéru nebo oblečení obsluhy.
Kolkoven je nyní v Česku osm, z toho šest v Praze. Dvě jsou na Slovensku a jedna dokonce v Kazachstánu. Společnost o dalším rozšíření uvažuje, dojde k němu ale spíše až příští rok. "Cílem není masové rozšíření, pečlivě zvažujeme každou novou potenciální provozovnu, abychom zachovali jejich vysokou kvalitu," říká Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje.
Se sítí restaurací zkoušela vedle pivovarů uspět i Kofola. V roce 2015 otevřela v Praze restauraci NaGrilu, která zákazníkům nabízela "rychlé jídlo", které však mělo být kvalitnější než z fastfoodu. Letos na jaře však výrobce limonády podnik zavřel.
"Finančně to nevycházelo a rozhodli jsme se, že nebudeme tříštit síly a budeme se naplno věnovat našemu řetězci Ugo, který naopak dobře roste," uvedl šéf Kofoly Jannis Samaras pro Forbes.
