"Před definitivním rozhodnutím… je nutné určit, zda (britská) vláda uznává pana Guaidóa jako prezidenta Venezuely se všemi právními důsledky, a tudíž neuznává ve všech směrech jako prezidenta pana (Nicoláse) Madura," uvedl odvolací soud ve svém verdiktu.
Záležitost tak zaslat zpět soudu, jehož verdikt vydání zlata Madurově autoritářské vládě v červenci zablokoval. Soud první instance to zdůvodnil tím, že britská vláda uznala jako prozatímní hlavu Venezuely Guaidóa.
Proti červencovému verdiktu se odvolala venezuelská centrální banka, kontrolovaná Madurovou vládou. Její advokáti mimo jiné argumentovali tím, že Madurova vláda chce zlato, které má podle různých odhadů hodnotu až téměř dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard Kč), použít pro boj s epidemií covidu-19 v zemi sužované už několik let hlubokou ekonomickou krizí.
Spor o venezuelské zlato v britské bance vypukl poté, co se loni v lednu lídr venezuelské opozice a šéf tamního parlamentu Guaidó prohlásil prozatímní hlavou země, jelikož opozicí ovládaný parlament neuznal nový Madurův prezidentský mandát vzešlý podle opozice z nesvobodných voleb. Guaidóa poté uznalo na šest desítek států, včetně USA, Británie či Česka. Madura ovšem stále uznávají mimo jiné Rusko, Čína, Írán či Turecko.
Venezuelský parlament loni v červenci požádal britskou banku, aby zlato Madurově vládě nevydávala. Opozice v čele s Guaidóem, který se snaží o uspořádání svobodných voleb, viní Madurův kabinet z korupce a porušování lidských práv. Nedávná zpráva expertů OSN uvedla, že Maduro a několik jeho ministrů jsou osobně zodpovědní za zločiny proti lidskosti, včetně zabíjení a mučení, jichž se od roku 2014 dopouštěly venezuelské bezpečnostní složky a tajná služba.