Praha - Na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku ve městě dávají největší část výdajů ze svého rozpočtu Litvínov, Louny a Orlová. Ukázala to analýza online deníku Aktuálně.cz, která porovnala údaje z osmdesáti největších měst České republiky za rok 2013.
Na výdajích litvínovské radnice se tato položka podílí 6,7 procenta, v Lounech to bylo 6,2 procenta a v Orlové 6 procent.
Naopak nejméně loni "investovaly" do boje proti kriminalitě radnice v Pelhřimově (0,12 procenta rozpočtových výdajů), v Bruntále (0,27 procenta výdajů) a v Táboře (1,53 procenta výdajů).
Platy, kamery, ale i helmy ke skútrům a krmení pro psy
Litvínov loni zaplatil za bezpečnost a veřejný pořádek přes 28,7 milionu korun. Většina z toho - téměř 25 milionů - šla na provoz městské policie, zejména na mzdy. Tamní městská policie má 61 zaměstnanců, z toho 39 strážníků.
Nejvyšší výdaje na boj s kriminalitou:
| Město | Podíl na rozpočtových výdajích |
| 1. Litvínov | 6,71 % |
| 2. Louny | 6,23 % |
| 3. Orlová | 6,04 % |
| 4. Kroměříž | 5,33 % |
| 5. Chomutov | 5,27 % |
Zdroj: Ministerstvo financí
Pro představu, jaké základní položky se na výdajích na bezpečnost a boj s kriminalitou podílejí, se podívejme na přehled z lounské radnice.
Hlavní výdaje na bezpečnost v Lounech:
| Položka | Částka |
| Platy zaměstnanců | 10 497 000 Kč |
| Odvody ČSSZ | 2 628 000 Kč |
| Platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění | 946 000 Kč |
| Opravy a údržba | 489 452 Kč |
| Prádlo, oděvy, obuv | 313 770 Kč |
| Nový kamerový bod | 290 774 Kč |
| Pojištění | 148 475 Kč |
| Nákup materiálu | 128 464 Kč |
| Poplatky za telefon, internet, GPS | 121 317 Kč |
| Pohonné hmoty | 119 217 Kč |
| Elektřina | 115 077 Kč |
Zdroj: Městský úřad Louny
Vedle těchto základních položek najdeme v rozpočtu například i helmy ke skútrům, vakcíny proti žloutence, krmení pro psy a veterinární ošetření, pořízení střeliva nebo knihy k rekvalifikaci.
Nejnižší výdaje na boj s kriminalitou:
| Město | Podíl na rozpočtových výdajích |
| 1. Pelhřimov | 0,124 % |
| 2. Bruntál | 0,282 % |
| 3. Tábor | 1,614 % |
| 4. Kopřivnice | 1,912 % |
| 5. Semily | 2,095 % |
Zdroj: Ministerstvo financí
Přímou úměru nehledejte
Porovnání výdajů s počtem trestných činů na obyvatele ale ukazuje, že mezi oběma ukazateli není jasně viditelná souvislost. Vycházeli jsme z údajů za loňský rok v Mapě kriminality, kterou sestavuje organizace Otevřená společnost.
Jedním z důvodů může být to, že do statistiky jsou zahrnuty jen trestné činy, zatímco města se ve své bezpečnostní agendě zaměřují hlavně na boj proti přestupkům, tedy relativně mírnější formě porušování zákona.
Nejvyšší kriminalitu loni podle serveru Mapa kriminality měla Praha - 651 trestných činů na deset tisíc obyvatel. V žebříčku výdajů na bezpečnost (jako podíl z celkových výdajů města) jí přitom patří až 49. místo. V Pelhřimově, který má výdaje nejnižší, se loni stalo "jen" 202 trestných činů.
Na druhém místě co do počtu trestných činů je (mezi osmdesáti největšími městy) Ostrava s 549 trestnými činy na deset tisíc obyvatel. Třetí nejhorší umístění za loňský rok pak zaznamenal Most.
"Praha a Ostrava jsou tradičně a oprávněně považovány za města s největší mírou kriminality. Stejně jako velká města generují pohyb lidí a pracovní příležitosti, generují i trestnou činnost," vysvětluje Michal Tošovský z organizace Otevřená společnost, která mapu kriminality sestavuje.
V přepočtu na tisíc obyvatel dochází v Praze k trojnásobku krádeží jízdních kol oproti Liberci, který má osmý nejvyšší index kriminality. Praha "vede" i ve vloupání do osobních automobilů - těch loni zaznamenala zhruba o třetinu více než druhá Ostrava a čtyřnásobně více než Liberec.
Nejvyšší index kriminality:
| Město | Trestné činy na 10 tisíc obyvatel |
| 1. Praha | 651 |
| 2. Ostrava | 549 |
| 3. Most | 468 |
| 4. Brno | 428 |
| 5. Litvínov | 422 |
| 6. Chomutov | 394 |
| 7. Ústí nad Labem | 390 |
| 8. Liberec | 370 |
| 9. Orlová | 365 |
| 10. Havířov | 363 |
Zdroj. Mapa kriminality
V první desítce měst s nejvyšším počtem trestných činů na obyvatele jsou tedy dvě ze tří měst s nejvyšším podílem výdajů na bezpečnost, a to Litvínov a Orlová. "Orlová je bývalým hornickým městem s vysokou nezaměstnaností. S tím souvisejí problémy včetně vysokého počtu osob závislých na sociálních dávkách, a tudíž i s poměrně vysokou kriminalitou," vysvětluje mluvčí města Nataša Cibulková.
Trojice měst, jejichž radnice dávají na bezpečnost nejmenší podíl výdajů, skončila v žebříčku kriminality na 25. (Bruntál), 58. (Pelhřimov) a 65. místě (Tábor) z osmdesáti.
Rychlá opatření nemusí být účinná
"Radní v řadě měst tvrdí, že kriminalita díky jejich opatřením klesá, ale na indexu se to neprojevuje. Můžeme se jen domýšlet, zda si vymýšlejí, či mají ještě jiná data, ze kterých svá prohlášení odvozují," věří Tošovský.
Tošovský si myslí, že peníze, které města investují do ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku, často nepřinesou požadovaný efekt. Například když se radnice rozhodne pro nákup a následně provoz dohlížecího kamerového systému.
"Tyto systémy rychle přinesou plusové body u represivněji naladěné veřejnosti, ale málokterá radnice dokáže skutečně říct, co konkrétně kamery změnily, či dokonce zhodnotit finanční efektivitu té investice. Účinnost kamer se málokdo pokouší doložit a zpětně obhájit jejich pořízení," dodává.
Že vyšší výdaje na bezpečnost a veřejný pořádek nevedou automaticky k poklesu trestné činnosti, potvrzují i čísla z Loun nebo z Mostu (ten skončil v žebříčku výdajů na bezpečnost šestý). Ve srovnání s rokem 2010 tu na ochranu veřejného pořádku plynulo téměř o polovinu více peněz (v Lounech o 45,9 procenta, v Mostě o 44,4 procenta více). Přesto v obou městech rostl též index kriminality - v Lounech o 8,7 procenta, v Mostě dokonce o 28,5 procenta.
Proč jsou na tom jinde lépe?
Za nižší kriminalitou stojí podle Tošovského obvykle spíše jiné "neviditelné" faktory.
Důležitou roli hraje například to, zda má město přirozenou strukturu obyvatel – tedy jestli tu rodiny žijí po generace, nebo se sem velká část lidí přistěhovala teprve nedávno. "Pokud ve městě nedošlo k poválečnému odsunu původního obyvatelstva, jsou dnes lidé se svými bydlišti více spjatí," uvádí typický příklad.
Se složením obyvatel částečně souvisí i to, jaké hospodářství ve městě převažuje. "Například Zlín ani Hradec Králové nekoncentrují těžký průmysl, a tak mají přirozenou strukturu obyvatelstva. Lidé se tam po desetiletí nestěhovali za prací a po roce 1989 nedošlo k tak zásadnímu rozpadu pracovního trhu," říká Tošovský.
"Míru kriminality samozřejmě ovlivňují faktory jako míra nezaměstnanosti v dané obci či regionu," dodává ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. Pokud se tedy změní "podmínky k žití" a podaří se i snížit míru nezaměstnanosti, lze podle něj očekávat i pokles kriminality – bez ohledu na to, kolik peněz město zrovna na bezpečnost vynakládá.
Vliv ale může mít i životní prostředí. "Pověstný pokles kriminality v New Yorku počátkem devadesátých let je dáván do souvislosti s poklesem zamoření tamního životního prostředí olovem, k němuž došlo v sedmdesátých letech. Olovo je totiž neurotoxin způsobující agresivitu," doplňuje Kovanda.
Od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let už v New Yorku dorůstají ročníky, které olovem tolik intoxikovány nebyly. To byl následně podle Kovandy skutečný důvod, proč se tu počet trestných činů snížil.
