Nezaměstnanost se pohybuje posledních několik měsíců kolem čtyř procent. To představuje zhruba 300 tisíc uchazečů o zaměstnání. Třetina z nich pobírá podporu v nezaměstnanosti.
Analýza MPSV o vývoji zaměstnanosti za loňský rok ukázala, kolik lidé bez práce dostávají od státu peněz. Nejčastěji jde o částku 11 500 korun, kterou dostávala zhruba pětina žadatelů. Další zhruba pětina nezaměstnaných pobírá částku mezi 3500 a 4500 korunami. Průměrně je tak vyplácena částka 8534 korun. Přitom nejvyšší možná podpora je letos 20 tisíc korun, loni činila cca 19 300 korun. Výše podpory odpovídá určitému procentu z výdělku, dá se tedy říci, že lidé s vyššími výdělky se na úřad práce hlásí méně.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před rokem po nástupu epidemie řekla, že při skokovém růstu nezaměstnanosti navrhne navýšení částky. Ačkoliv řada personalistů a odborníků na pracovní trh odhadovala vyšší růst nezaměstnanosti, nakonec se podíl lidí bez práce zvedl jen mírně. V průměru dosahoval 3,5 procenta, meziročně byl tak vyšší o 0,7 procentního bodu. Na konci prosince činila nezaměstnanost čtyři procenta.
Ani letos se žádné skokové navýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové pandemii zatím nekoná. V dubnu dosáhla 4,1 procenta. Zřejmě ale začne stoupat po ukončení programu Antivirus, který pomáhá zaměstnavatelům s mzdovými náklady na zaměstnance. V tuto chvíli program platí do konce června.
Na podpory stát v minulém roce vydal 10,57 miliardy korun. Meziročně je částka o 30 procent vyšší, tedy o 2,42 miliardy korun.
Podporu pobírá víc žen, mají ale méně než muži
Podporu na konci loňska pobíralo 50 200 žen a 47 400 mužů. Kvůli nižším výdělkům dostávají ženy zhruba o pětinu nižší částku. Průměrné uchazečce o práci loni připadlo 7771 korun měsíčně, průměrnému uchazeči 9337 korun.
V prvním pololetí se vyplácená podpora zvedala, pak poklesla. "Zpomalení nárůstu průměrné podpory, které je patrné zejména ve druhém pololetí 2020, souviselo s příchodem uchazečů o zaměstnání z odvětví s nižšími výdělky," uvádí analýza. Vyjmenovává ubytování, pohostinství, stravování a obchod.
Podpora v nezaměstnanosti se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu.
„Dubnové údaje potvrzují rychlejší růst nezaměstnanosti u žen v důsledku opatření proti koronavirové pandemii. Míra nezaměstnanosti žen je nyní o polovinu vyšší než u mužů a rozdíl se tak opět prohloubil."
— ČSÚ (@statistickyurad) June 1, 2021
První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo "na dohodu", dostává 45 procent. Při rekvalifikaci, kterou zajistí úřad práce, je podpora vyšší. Činí 60 procent.
Naopak v případě, že jste z práce odešli kvůli zvlášť hrubému porušení pracovních povinností, podporu nedostanete vůbec. Stejně tak na ni nemáte nárok, pokud jste pracovali méně než 12 měsíců za uplynulé dva roky.
Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok i lidé, kterým končí rodičovská dovolená, jen výpočet je jiný a podpora nižší. První dva měsíce se platí 15 procent z průměrné mzdy, která je pro rok 2021 stanovena na 35 441 korun. Další dva měsíce je to 12 procent a pátý měsíc a dále 11 procent.
Podporu ovšem nedostanou studenti, kteří přicházejí na úřad práce rovnou ze školy. Nesplňují totiž podmínku práce v délce 12 měsíců za předchozí dva roky a placení sociálního pojištění. Mohou ale požádat o pomoc při hledání práce a zároveň ušetří na zdravotním pojištění.
Nejvyšší možná částka v nezaměstnanosti dosahuje 0,58násobku celostátní průměrné mzdy. Letos je to 20 075 korun, loni to bylo 19 389 korun, předloni 18 111 korun. Při rekvalifikaci může být maximální částka ještě vyšší, a to 0,65násobek celostátní průměrné mzdy.
Celkem 58 procent příjemců bylo pod průměrnou částkou, podíl se proti předchozímu roku mírně zvýšil. Maximální měsíční částku 19 389 korun dostávalo na konci prosince 4100 nezaměstnaných. O rok dřív tehdejší nejvyšší možnou podporu 18 111 korun pobíralo 3800 osob.
Odbory nastavení podpor dlouhodobě kritizují. Na výši částek začaly poukazovat znovu před rokem kvůli koronavirové krizi. Dočasné navýšení pak navrhovala i část členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Zaměstnavatelé naopak byli proti. Podle nich by to ještě zhoršilo nedostatek pracovních sil v některých oborech.
Nejčastěji vyplácená podpora ve výši kolem 11 tisíc korun je víc než dva tisíce pod hranicí příjmové chudoby. U jednotlivce jde o částku 13 640 korun. Minimální mzda je pro letošní rok stanovena na 15 200, loni byla 14 600 korun.
