Tomáš Pergler
Aktualizováno 18. 3. 2017 14:20
Dohání ho vlastní podnikatelská vychytralost z minulosti a zároveň proměnlivost v tom, co říká. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se dostal pod tlak, který si z valné části zavinil sám. Podobně jako v loňské kauze Čapí hnízdo se znovu zapletl do svých slov, tentokrát při vysvětlování, kde vzal peníze na dluhopisy od koncernu Agrofert. Fakta, jež předložil, mu příliš nepomohla, naopak rozvířila další pochybnosti. Projděte si přehledný výčet, s čím se Babiš potýká. (Pro vstup do přehledu klikněte na úvodní fotku.)
Děravá obhajoba
Na svoji obranu Babiš ukázal potvrzení od banky, že pro něj dluhopisy koupila. Na druhou stranu však neukázal danou položku na výpisu ze svého účtu. Slíbil také, že nechá zpracovat "audit" svých příjmů. Termín zveřejnění posouval, nakonec si vybral pátek 10. února - konec pracovního týdne a navíc den, kdy se média soustředila na opětovnou kandidaturu prezidenta Miloše Zemana a sjezd ČSSD v Brně.
Pověřené auditorské firmy PwC a EY vesměs pouze sečetly sumy z podkladů, které od Babiše dostaly. Ministr měl podle nich v letech 1996 až 2015 zdaněné příjmy 1,5 miliardy. V příjmech osvobozených od daně vykázal kromě úroků z dluhopisů ještě 748 milionů korun za prodej svých akcií ve třech firmách - Profrost, slovenské Afeed a Afeed CZ. Právě tato informace měla dokázat, že Babiš měl dost peněz na dluhopisy. Efekt byl ale opačný.
Tři zmíněné firmy Babiš neprodával v letech 2009 až 2011 cizímu zájemci, ale svému Agrofertu. Nejvíc, přes půl miliardy, zinkasoval z akcií prostějovských mrazíren pečiva Profrost. Později se ukázalo, že Babiš ve stejný rok prodával akcie Profrostu také firmě manažerky Simoně Sokolové, ovšem sedmkrát levněji, než je prodal Agrofertu.