Babiš zvýšil výběr daní. EET a kontrolní hlášení zabraly, shodují se ekonomové
Lukáš Kovanda, ekonom Cyrrus
Opravdu vyšší výběr DPH "táhnou" nová kontrolní opatření? Má Česko miliardy navíc z EET a kontrolního hlášení?
Klíčový je z hlediska růstu inkasa daní pochopitelně ekonomický růst. Nárůst inkasa DPH ale převyšuje míru tohoto růstu, míru růstu spotřeby či maloobchodních tržeb a také míru růstu inkasa jiných druhů daní tak výrazně, že už jej nelze vysvětlovat právě jenom vzestupem obecné hospodářské aktivity. To bylo možné ještě v loňském roce, ale letos už nikoli.
V tomto smyslu si Andrej Babiš - coby mediální tvář opatření typu kontrolního hlášení nebo EET - může gratulovat, protože získává pro předvolební období silný argument, který jeho oponenti budou moci jen těžko účinně napadat.
Jinou otázkou je, zda zmíněná opatření v ČR dlouhodobě povedou ke snížení podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu, ale to je v tuto chvíli předčasné tázání. Každá regulace vyvolává reakci na tuto regulaci a teprve po zohlednění dopadů této reakce lze opatření celkově vyhodnotit.
Česko v půlce roku 2017 hospodaří s přebytkem 4,6 miliardy korun. Je to podle vás dobrý výsledek?
Červnové kladné saldo státního rozpočtu, 4,6 miliardy korun, se může zdát nízké v porovnání s červnovým výsledkem let 2015, a zejména 2016, kdy byl v obou případech vykázán dvouciferný přebytek. Z delší časové perspektivy, v období od roku 2005, se však stále jedná o čtvrtý nejlepší červnový výsledek plnění státního rozpočtu (lepší byl pouze v letech 2006, 2015 a 2016).
Pokles přebytku v porovnání s předchozími dvěma lety má na svědomí praktické ukončení dočerpávání prostředků z rozpočtu EU vyčleněných v programovém období 2007 až 2013. V současnosti se čerpání týká v zásadě už jen prostředků vyčleněných v rámci běžícího programového období, 2014 až 2020.
Zatímco vláda zefektivnila svoji činnost na příjmové straně rozpočtu, na straně výdajové je stále patrná neefektivita, spočívající v příliš nízkém objemu investičních výdajů. Ten je pouze zhruba poloviční v porovnání se situací koncem června loňského roku, již tak investičně slabého, a představuje tudíž nevyužitou příležitost středně- a dlouhodobého rozvoje české ekonomiky.
