Vinu přitom Stadler dlouho odmítal, až letos v květnu se v rámci dohody o vině a trestu přiznal, že proti podvodům mohl zakročit dříve, ale neučinil tak.
V procesu, který začal v září 2020, spolu se Stadlerem čelili obviněním ještě bývalý šéf vývoje motorů Audi Wolfgang Hatz a dva jeho vedoucí inženýři. Soud dnes Hatzovi a jednomu z inženýrů uložil rovněž podmíněné tresty. V případě Hatze to byl podmíněný trest v délce dvou let a u inženýra 21 měsíců. Řízení proti druhému inženýrovi bylo již dříve zastaveno výměnou za pokutu. Rozsudky prozatím nejsou pravomocné.
"Byl to mimořádný proces, který lze považovat za zkoušku justice. A justice v této zkoušce obstála," řekl v dnešním prohlášení k novinářům mluvčí zemského soudu v Mnichově, který kauzu rozplétal. Mluvčí dodal, že v rámci procesu se konalo přes 170 jednacích dní.
K podmíněným trestům se soud v rámci dohody o vině a trestu mezi obžalobou a obhajobou rozhodl výměnou za vysoké pokuty. V případě Stadlera určila dohoda pokutu ve výši 1,1 milionu eur (26 milionů korun). Hatz musí zaplatit 400 tisíc eur (9,5 milionu korun) a inženýr 50 tisíc eur (1,2 milionu korun). Peníze za pokuty půjdou z části do justiční kasy, ale také obecně prospěšným spolkům a organizacím. Vedle pokut musí odsouzení uhradit i náklady soudního řízení, které podle médií dosáhnou milionové výše.
Stadler se nezodpovídal z toho, že by manipulace s emisemi podněcoval, ale z toho, že podle obžaloby prodeje vozů s takto upravenými motory umožňoval až do začátku roku 2018, ačkoli již dříve uznal, že udávané hodnoty mohly být zmanipulovány.
Stadlerův proces není jediný, který se v Německu podvodům s emisemi věnuje. Od září 2021 se před soudem Braunschweigu zodpovídají čtyři někdejší vrcholní manažeři koncernu. Proces s někdejším šéfem koncernu Volkswagen Martinem Winterkornem je pozastaven kvůli jeho zdravotnímu stavu. Kdy bude znovu pokračovat, jasné není.
Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně emisí než v běžném provozu. Skandál se týkal více značek koncernu Volkswagen, mimo jiné i vozů české automobilky Škoda.
